„Česko se těší více než třicetiletému přátelství a oboustranné spolupráci. Jsem tu, abych na tyto vazby navázal,“ řekl na briefingu pro novináře Lipavský, který Kazachstán navštívil poprvé od roku 2016, kdy byl v této středoasijské velmoci přijat Lubomír Zaorálek.
Jednání s Nurtleuem se neslo v duchu obchodní spolupráce obou zemí. Kazachstán je totiž významným dodavatelem ropy do Česka, jeho struktuře dovozu také kraluje zemní plyn. Naopak mezi nejfrekventovanější položky českého vývozu patří motorová vozidla.
„Při jednání s panem ministrem jsem zmínili několik obchodních spoluprací,“ potvrdil šéf české diplomacie. „Jejich podstatnou část tvoří naše dodávky letadel L-39NG a L-410. Má zde závod i Škoda, kde se dokončují vozy. Jeden byl letos znovu zprovozněn, což je velký úspěch,“ řekl Lipavský. Nevyloučil ani odběr uranu, který je klíčovou složkou pro palivo jaderných elektráren. Kazachstánský uran označil za „významný pro českou energetickou bezpečnost“.
Západní dilema. Jak na země v Asii, které pomáhají Rusku s obcházením sankcí |
Jak s ministrem, tak s prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem otevřel Lipavský téma obcházení protiruských sankcí. „Pro nás je důležité mít otevřenou a transparentní spolupráci tak, abychom dokázali kontrolovat položky, které dodáváme do Kazachstánu. A případně zabraňovat jejich reexportu, když se jedná o zboží podléhající sankcím,“ vysvětlil po jednáních český ministr zahraničí.
Obcházení protiruských sankcí řeší i Evropská unie. Ta už dlouho oroduje za zákaz reexportu kuličkových ložisek pro ruskou vojenskou výrobu. Prozatím ale marně, Kazachstán sice přijal některá opatření, stejně jako jiné středoasijské ekonomiky si ale nemůže dovolit své obchodní vazby s Ruskem utlumit zcela. Mezi nimi i ropovod ústící v ruském přístavu Novorossijsk. Skrz něj proudí až tři pětiny kazachstánské ropy.
Uzbekistán – „neutrální“, ale na Rusku závislý
Cestu po Uzbekistánu zahájil Lipavský v úterý ráno přednáškou na Univerzitě světové ekonomiky a diplomacie (UWED) v Taškentu. Šéf české diplomacie provedl uzbecké studenty stručně českou historií s důrazem na sovětskou minulost.
Za poslední „budíček“ označil mimo jiné Vrbětice. „Stejně jako my, každý stát by měl chránit svou suverenitu a prosperitu. To by se mělo opakovat pokaždé, když se bavíme o bezpečnosti země,“ zdůraznil Lipavský a připomněl paralelu k probíhající válce na Ukrajině.
Uzbekistán sice zastává „neutrální“ postoj k tomuto konfliktu, de facto ale pokračuje v udržování těsné politické i ekonomické spolupráce s Ruskem. To zůstává pro Uzbekistán druhým největším obchodním partnerem. Taškent je navíc silně závislý na dovozu ruského plynu.
Komikovi v Uzbekistánu patnáctkrát vypnuli mikrofon. Mluvil o Rusku |
I proto následovalo jednání českého ministra zahraniční s protějškem Republiky Uzbekistán Bachtijorem Saidovem. Česko má podle Lipavského zájem na prosazení českých dodavatelů do Uzbekistánu mimo jiné proto, aby omezil jeho závislost na Rusku, ale i na Číně. Později se Lipavský setkal s místopředsedou vlády a ministrem investic a zahraničního obchodu Džamšídem Chodžajevem.
„Uzbekistán projevuje velkou snahu modernizovat se. I proto je důležité, aby EU přicházela se zajímavými nabídkami ekonomické i politické spolupráce,“ řekl po jednání Lipavský. Jeho návštěva v Uzbekistánu byla první od roku 1995.
„Kazachstán a Uzbekistán respektují nás, obě země jsou připravené maximálně spolupracovat. A taktéž my musíme vnímat jejich geopolitickou situaci,“ uvedl ke konci návštěvy Lipavský. „Na jedné straně Rusko, na druhé Čína, zablokovaný jih. Koridor vede do Evropy přes země Kavkazu, kde situace také není jednoduchá. Obě země razí suverénní a sebevědomou politiku, ale nelze ignorovat ekonomické závislé vztahy,“ podotkl šéf české diplomacie na adresu ruského vlivu v postsovětských zemích.
Dodal, že země centrální Asie se pomalu osamostatňují a další vzájemné návštěvy a spolupráce budou pokračovat.
