Podle vlády ve Vaduzu české úřady a česká justice dostatečně nerespektovaly suverenitu Lichtenštejnska, a proto se země rozhodla podat u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Je to vůbec poprvé, co si u ESLP na Česko stěžuje jiný stát.
Lichtenštejnové opravili svoji hrobku za 54 milionů. Vlastní ji stát |
„Mezistátní stížnost je účinný nástroj, jak chránit lichtenštejnský stát před jiným státem. Nemáme nepřátelské úmysly..., ale nevidíme nyní jinou možnost, pokud chceme chránit naši suverenitu,“ prohlásila ve středu šéfka lichtenštejnské diplomacie Katrin Eggenbergerová.
Podle ní Vaduz o svém kroku předem informoval české představitele včetně premiéra Andreje Babiše a ministra zahraničí Tomáše Petříčka. České ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí Lichtenštejnska je nestandardní, vzájemné vztahy ale neohrozí.
„Paradoxně by se finálním verdiktem soudu mohly naše vztahy s Lichtenštejnskem od tohoto historického problému očistit,“ uvedla mluvčí Černínského paláce Zuzana Štíchová. Podle ní se Petříček letos na podzim chystá na návštěvu Vaduzu.
Konkrétně se mezistátní stížnost týká českých soudních verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna, která majetek Lichtenštejnů spravuje, má nárok na dědictví těchto pozemků. V katastrech totiž jako majitel figuroval kníže František Josef II.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) však toto rozhodnutí úspěšně napadl s argumentem, že se jednalo o administrativní chybu a úřady po válce pouze opomněly zaznamenat změnu vlastníka. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
Nejsme Německo, brání se Lichtenštejnsko
Podle vlády ve Vaduzu ovšem české soudy pochybily, protože přijaly argument československých úřadů z roku 1945, na jehož základě byl majetek podle dekretů prezidenta Edvarda Beneše vyvlastněn. Tehdejší moc tvrdila, že vládnoucí lichtenštejnský kníže František Josef II. se přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval.
Lichtenštejnové chtějí zpět majetek, který jim vzaly Benešovy dekrety |
Lichtenštejnové oponují, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože kníže nebyl německé národnosti, nikdy se za Němce neprohlásil a navíc byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.
Podle vlády ve Vaduzu je nepřípustné, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou českými orgány opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení se uplatňuje i jako základ rozsudků českých soudů v majetkových sporech.
„Lichtenštejnští občané jsou Českou republikou nuceni hájit svá majetková a vlastnická práva, která ČR zpochybňuje za základě údajné německé národnosti jejich právních předchůdců,“ uvedla vláda. „Jedná se o to, aby padlo rozhodnutí, které se bude vztahovat i na všechny ostatní případy,“ uvedl na tiskové konferenci náměstek ministra zahraničí Martin Frick.
Lichtenštejnové patřili k nejbohatší šlechtě
Krok lichtenštejnské vlády podporuje i vládnoucí knížecí rodina, která verdikty českých soudů označila za „systematické a závažné porušení Evropské úmluvy o lidských právech“. „Postoj, který v současnosti Česká republika vůči Lichtenštejnsku a jeho státním příslušníkům zaujímá, se ve zcela zásadních oblastech nevyznačuje takovým respektem, s jakým spolu mají jednat rovnoprávné suverénní státy v Evropě,“ píše se v oficiální reakci knížecí rodiny.
Také český advokát Vít Makarius pověřený vypracováním stížnosti řekl, že Česko podle něj porušilo vůči lichtenštejnským občanům několik článků Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Nerespektovalo například jejich právo na spravedlivý proces, na soukromí a rodinný život, na ochranu majetku či zákaz diskriminace.
Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
U českých soudů se nyní rozhoduje ještě o 26 žalobách podaných v roce 2018, v nichž se Lichtenštejnové domáhají vrácení majetku, na němž podle nich neoprávněně hospodaří český stát. Jde zhruba o 60 tisíc hektarů polí a lesů, ale také pět moravských zámků včetně Lednice či Valtic.
Dřívější majetky rodu Lichtenštejnů v Česku |
