Dohoda o jejich vydání má otevřít cestu ke zrušení sankcí OSN proti Libyi, které byly uvaleny v roce 1992 pod tlakem USA a Velké Británie. Z těchto států pochází většina z 270 lidí, kteří se stali obětí atentátu.
Kaddáfí v souvislosti s vyšetřováním případu Lockerbie přijal záruky, jež mu poskytli jihoafrický prezident Nelson Mandela a saúdskoarabský prezident Fahd.
Včerejší rozhodnutí je tečkou za mnoha lety jednání o vydání údajných atentátníků. Britové a Američané původně chtěli, aby byli postaveni před skotský soud, to však Kaddáfí odmítal s tím, že by se jim prý nedostalo spravedlivého procesu. Minulý rok Libye souhlasila s tím, aby obvinění byli souzeni skotským soudem, ale v nizozemském Haagu. Jejich vydání ztroskotalo na tom, že Libye na oplátku žádala okamžité ukončení sankcí, a navíc odmítala uvěznění obou podezřelých.
"Sankce budou okamžitě po vydání zmrazeny," ujistil nyní Mandela s tím, že do tří měsíců poté mohou být zrušeny. Sankce zakazují mezinárodní lety do Libye, omezují diplomatické kontakty a zakazují prodej náhradních dílů pro zařízení na těžbu ropy do Libye.
Kaddáfí se zřejmě sklonil před hrozbou USA a Británie, že pokud nebudou podezřelí vydáni do 26. března, uvalí na Libyi další sankce. Američtí diplomaté zatím tvrdí, že o dalším postupu rozhodne až předání obou mužů.