Následky ničivé exploze v Bejrútu (5. srpna 2020)

Následky ničivé exploze v Bejrútu (5. srpna 2020) | foto: AP

Za explozi musí viset. Zoufalí Libanonci obrátili svůj hněv proti vládě

  • 292
Za úterní ničivou explozi v Bejrútu, která si vyžádala nejméně 137 mrtvých a několik tisíc zraněných, může podle běžných Libanonců vláda, proti které demonstrují už od podzimu. Ačkoli kabinet slíbil důkladné prošetření výbuchu, obyvatele, kteří truchlí nad svými milovanými a brodí se ruinami města, vidí explozi jako vyvrcholení mnoha let špatného řízení, zanedbávání a korupce.

Libanonští představitelé se k zásilce chemikálií, která do přístavu v Bejrútu dorazila v roce 2014, chovali podle listu The New York Times stejně, jako k neustálému nedostatku elektrické energie, toxické vodě tekoucí z kohoutků či přetékajícímu odpadu. Hašteřili se a doufali, že se problém vyřeší sám.

Jenže 2 700 tun dusičnanu amonného v přístavním skladišti během úterního večera způsobilo masivní explozi, která připravila o život 137 lidí a pět tisíc dalších zranila. Bez domova skončilo více než 300 tisíc lidí. „Bejrút potřebuje jídlo, oblečení, materiál, ubytování,“ uvedl guvernér Marván Abbúd.

Zjištění, že na nejhorším výbuchu v historii Bejrútu má pravděpodobně podíl vládní nedbalost a špatné řízení, vyvolala mezi obyvateli novou vlnu hněvu proti libanonským politikům. Libanoncům čelícím finanční krizi, kvůli které skončila polovina země v chudobě, už definitivně došla trpělivost.

Podle listu The Guardian se ukázalo, že úředníci, kteří před půl rokem prováděli kontrolu chemikálií v přístavu, ve své zprávě uvedli, že „pokud nedojde k jejich okamžitému přemístění, vyhodí do povětří celé město“.

V centru Bejrútu se v souvislosti s explozí ve středu konala demonstrace, během níž skupina protestujících zaútočila na konvoj někdejšího libanonského premiéra Saada Haririho, kterého museli chránit jeho osobní strážci. Podle expertů jde dosud o největší projev hněvu vůči politikům v důsledku tragédie.

Na jeden z balkonů ve zničené části města ve středu kdosi pověsil oprátku s transparentem „Čí hlavy budou viset?“. Na sociálních sítích se poté začala šířit výzva, v rámci které mají obyvatelé Bejrútu vyvěsit z oken a balkonů co nejvíce smyček a dát tím politikům najevo, že to myslí smrtelně vážně.

Vládní pomoc nečekáme, říkají lidé

Rozzlobená majitelka obchodu Nada Kemaliová v ulicích naléhala na Libanonce, aby se postavili politikům, kteří zemi zruinovali.

„Jděte do jejich domovů,“ křičela Kemaliová. Její obchod s domácími potřebami i její domov jsou v důsledku exploze totálně zničené. Vládní pomoc s opravou podle svých slov však neočekává. „Kdo z vysoce postavených politiků nám pomůže? Kdo nám zaplatí?“ ptala se demonstrantů zoufalá žena.

V Bejrútu jsme stále v šoku, všude je sklo, líčí výbuch Češka z Libanonu

Libanonská vláda ve středu uvedla, že do domácího vězení poslala nespecifikované množství úředníků z přístavu v Bejrútu, a to do chvíle, než se zjistí, proč byla chemikálie uskladněna méně než sto metrů od obytných čtvrtí. Kabinet navíc oznámil zavedení dvoutýdenního nouzového stavu.

Také dvaačtyřicetiletému Rogeru Matarovi se po explozi zhroutil svět. „Všechno se třáslo, dveře a okna úplně zmizely,“ popsal stav svého bytu. 

Kvůli finanční krizi banky stanovily přísné limity pro výběr hotovosti. „Banky drží naše peníze. Pokud chcete zaplatit dělníkům, musíte mít hotovost. Měla by to být vláda, kdo nám pomůže, ale jsou v konkurzu,“ říká Matar. „Bejrút pláče, Bejrút křičí, lidé jsou hysteričtí a unavení,“ uvedla pro BBC dokumentaristka Jude Chebabová. I ona chce spravedlivé potrestání viníků.

Ulicemi se prošel Macron, lidé ho prosili o pomoc

„Celou dobu jsem věděla, že nás vedou nekompetentní lidé a nekompetentní vláda. Ale to, co udělali teď, to je naprosto zločinné,“ říká i další obyvatelka Bejrútu Chadia Nounová. Nejvyšší obranná rada země ve středu uvedla, že bude trvat na to, aby viníci „čelili maximálnímu možnému trestu“.

Výbuch ledku v Bejrútu

„Odejděte všichni. Jste zkorumpovaní, nedbalí, ničemní, nemorální,“ souhlasí Libanonci na sociálních sítích. Nejen obyčejní lidé, ale někteří politici a rovněž organizace Amnesty International požadují nezávislé vyšetření tragédie.

Zničenými ulicemi města ve čtvrtek prošel francouzský prezident Emmanuel Macron, kolem kterého se srotili lidé a vyzvali ho, aby pomohl ukončit současný podle nich zkorumpovaný politický režim.

Macron slíbil, že nechá do Libanonu poslat více lékařského vybavení a pomoci. Dav kolem něj přitom skandoval „Revoluce!“ a „Lidé chtějí pád režimu“. „Je zapotřebí politická změna. Tato exploze by měla zažehnout novou éru,“ uvedl Macron, jenž je prvním zahraničním lídrem na návštěvě země po  tragédii.

Osvoboďte nás od úřadů

„Doufám, že tato pomoc půjde libanonskému lidu, nikoliv zkorumpovaným lídrům,“ řekl Macronovi jeden muž. „Jste v ulici Generála Gourauda, který nás osvobodil od Osmanů. Osvoboďte nás od stávajících úřadů,“ vyzval Francii jakožto bývalou koloniální mocnost v Libanonu další účastník davu. 

V převážně křesťanské čtvrti města lidé poté skandovali: „Pane Macrone, osvoboďte nás od Hizballáhu!“. Hizballáh je šíitské hnutí a výrazný hráč na libanonské politické scéně. Některé země jej považují za teroristickou organizaci, jiné tak označují jen jeho ozbrojené křídlo.

Podlé médií libanonští úředníci přistoupili k uložení dusičnanu amonného v přístavu v roce 2014 poté, co ho zkonfiskovali z obchodní lodi ruského podnikatele Igora Grečuškina, která se v Bejrútu kvůli technickým potížím musela zastavit na cestě z Gruzie do Mozambiku.

Libanonská televize LBCI uvedla, že explozi mohla způsobit jiskra ze sváření. Svářeči se v úterý snažili uzavřít otvor, jímž se dalo do skladu dostat. Armáda, přístav a okolí uzavřela a na místo přijely buldozery, které odklízejí trosky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video