"Byl jsem ve vězení, svázaný a se zavázanýma očima. Skoro mě ubili k smrti a udělali mi tu nejhorší věc, která je zapovězená všem, jak bezvěrcům, tak věřícím. Dokázal jsem se svěřit jen panu Karrúbímu," objevuje se na stránkách Karrúbího Strany národní důvěry.
"Byl jsem přesvědčen, že když je někdo znásilněný - a má u toho svázané ruce a nohy a nemůže se vůbec bránit - nespáchal žádných hřích, spíš je to určitá forma oběti," pokračuje svědectví nejmenovaného muže, které se dvaasedmdesátiletý bývalý předseda íránského parlamentu rozhodl zveřejnit.
Vládní výbor pochybení ve věznicích neobjevil
Karrúbí podle svých slov odkrývá jen špičku ledovce. To, co se stalo desítkám zadržených ve věznicích v Kahrizaku a v Evinu, se totiž nepopisuje snadno. Řada mužů se s násilnostmi, které na nich napáchali věznitelé i jiní vězni, nedokáže vyrovnat - svědectví jednoho z vězňů čtěte zde
Ačkoliv se íránská vláda snaží Karrúbího umlčet a jeho tvrzení označuje za "pusté lži", příliš se jí to nedaří. Svědectví znásilněných mužů už podle CNN zaujala řadu organizací pro ochranu lidských práv. Například Amnesty International vládu požádala, aby mohla ve věznicích provést nezávislé vyšetřování s mezinárodními odborníky.
To vláda odmítla. Místo toho vytvořila vlastní výbor, který se vydal do věznic. Výsledkem pátrání členů vládního výboru bylo, že se ve věznici překvapivě nesetkali s žádným případem "zneužívání ani znásilňování".
"Pokud někdo vyřkne taková obvinění, která mohou rozhněvat lid, a nemůže je dokázat, musíme proti němu zavést zákonné opatření," řekl na adresu Karrúbího guvernér provincie Teherán Morteza Tamaddon.
U soudu stanuli někdejší ministři, vědci a novináři
ÍRÁN OD KVĚTNA NEPŘIDAL CENTRIFUGY- Teherán v poslední době naznačil vstřícnost ohledně svého jaderného programu. Minulý týden poprvé vpustil inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii do jednoho téměř dokončeného jaderného reaktoru. - více čtěte zde autor: Reuters |
V Íránu dnes začal čtvrtý hromadný soud, zpovídat se budou někdejší prominenti režimu. Před tribunálem stane bývalý náměstek ministra vnitra Mustafá Tadžzadá, někdejší náměstek ministra zahraničí Muhsí Amínzadá, bývalý vládní mluvčí Abdalláh Ramazanzadá nebo také íránsko-americký vědec Kian Tajbakhsh. Všechny pojí blízký vztah k bývalému prezidentovi Muhammadu Chatámímu.
Mezi obviněnými jsou kromě několika novinářů také bývalý ministr průmyslu a dolů Behzád Nabaví a někdejší náměstek ministra hospodářství Hohsen Safí Farahání a předseda největší reformistické politické strany Organizace modžáhedů islámské revoluce (IRMO) Muhsín Mirdamadí.
Všem obžalovaným hrozí roky v nejpřísnějších žalářích. V některých případech se ale uvažuje o "maximálním trestu". Prokurátor tak hovoří o nejvyšším trestu pro Saída Hadžariana, který prý ohrozil bezpečnost státu. Za to mu podle íránských zákonů hrozí až trest smrti.
Volby z 12. června, jejichž vítězem se stal dosavadní prezident Mahmúd Ahmadínežád a jejichž výsledky umírněná opozice zpochybnila, vyvolaly v Íránu největší protesty za posledních třicet let.
Před soudem stanulo 140 účastníků protestů
Demonstrace si podle informací íránského deníku Sarmájí vyžádaly skoro sedm desítek mrtvých. Ve věznicích skončily stovky proreformních politiků, novinářů, politických aktivistů i právníků.
Od 1. srpna stanulo před revolučním soudem na 140 účastníků povolebních protestů. Byli obžalováni z nejrůznějších trestných činů včetně ohrožování národní bezpečnosti. Před soudem také stanula Francouzka, kterou úřady 17. srpna propustily na kauci. Soudu se také zpovídala íránská zaměstnankyně francouzské ambasády a íránský zaměstnanec britského velvyslanectví. - o propuštění Francouzky si přečtěte zde
V těchto procesech dosud tribunály nevynesly žádný rozsudek. Jako "divadlo" je kritizují jak představitelé opozice, tak mezinárodní společenství.
