Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se zřítil 17. července 2014 na území ovládané proruskými separatisty blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Letadlo mělo doletět z Amsterdamu do hlavního města Malajsie Kuala Lumpuru.
Zemřelo 283 cestujících a 15 členů posádky z deseti zemí. Nejvíce z nich pocházelo z Nizozemska. Na palubě byli také občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.
Hrabove je od začátku plnohodnotné války na Ukrajině v roce 2022 součástí povstalecké a proruské Doněcké lidové republiky (DLR). Vesnice však leží téměř na hranicích s Luhanskou lidovou republikou (LDR).
Trasa zříceného letu MH17 podle serveru Flightradar24
Vyšetřování příčiny nehody od začátku komplikovali proruští separatisté. Černé skříňky předali vyšetřovatelům z Malajsie až po několika dnech. Stejně tak nechtěli nejdřív vydat ani těla. Pak ale ustoupili mezinárodnímu tlaku a naložili je do vlaku.
Proruský separatista si zakrývá tvář. V pozadí si experti z OBSE a nizozemští vyšetřovatelé prohlížejí chladící vagon, ve kterém jsou uloženy ostatky obětí nehody malajsijského letu MH17. Vedoucí nizozemského týmu uvedl, že vlak by měl z ukrajinského města Torez už brzy přejet na místo, kde „mohou dělat svou práci.“ (21. července 2014)
Ukrajina a Rusko se začaly z katastrofy vzájemně obviňovat. „Nevylučujeme, že letadlo bylo sestřeleno a potvrzujeme, že ukrajinské vojenské síly nepálily na žádné cíle na obloze,“ citoval iDNES.cz před 10 lety prohlášení tehdejšího ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
Tehdy samozvaný premiér Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj naopak tvrdil, že letadlo sestřelila ukrajinská armáda. „Vláda Doněcké republiky má zájem o vyšetřování tragédie a je ochotna umožnit mezinárodním expertům objasnit všechny okolnosti incidentu,“ sdělil tehdy Borodaj.
Trosky letounu malajsijských aerolinek s 298 lidmi na palubě, který se zřítil na východní Ukrajině (17. 7. 2014).
Následné vyšetřování mezinárodního vyšetřovacího týmu v čele s Nizozemci v říjnu 2015 prokázalo, že boeing sestřelili separatisté raketou vypálenou z protiletadlového systému Buk. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítli a Moskva závěry vyšetřování nikdy neuznala. Občanští žurnalisté z portálu Bellingcat na základě otevřených zdrojů zdokumentovali cestu dotyčného Buku po východní Ukrajině a také potvrdili výsledky šetření.
V květnu 2018 vyšetřovatelé upřesnili, že použitý raketový systém byl součástí ruských ozbrojených sil.
Raketový systém Buk-1M na vojenském veletrhu Armáda 2015 v tzv. Vlasteneckém parku nedaleko Moskvy. (16. června 2015)
Nizozemská prokuratura následně obvinila Igora Girkina alias Strelkova, Sergeje Dubinského, Olega Pulatova a Leonida Charčenka mimo jiné z vraždy.
Čtveřice podle ní tvořila tým, jehož cílem bylo sestřelovat ukrajinská letadla pomocí raketového systému dovezeného z ruské základny. Ovšem z neznámých důvodů zaměnili civilní letadlo za vojenské.
Podle prokurátora Thijse Bergera to však na jejich přečinu nic nezměnilo. „Z právního hlediska to byli obyčejní občané, nesměli se dopustit žádného násilí,“ řekl v prosinci 2021 před soudem, který se případem začal zabývat v březnu 2020.
Mezinárodní skupina vyšetřovatelů informovala v nizozemském Nieuwegeinu o nových zjištění v případu letadla malajsijského letounu sestřeleného v červenci 2014 nad východní Ukrajinou. (19. června 2019)
Girkina, Dubinského a Charčenka o dva roky později Mezinárodní soudní dvůr v Haagu odsoudil v nepřítomnosti na doživotí. Pulatov byl pro nedostatek důkazů zbaven viny. Plukovník a dlouholetý agent FSB Igor Girkin alias Strelkov si ale rozsudek překvapivě nakonec vyslechl v Rusku. Dostal čtyři roky vězení kvůli podněcování k extremismu.
Tehdy se ukázalo, že kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina a bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua za patovou válečnou situaci si nemůže dovolit ani veterán válek v Podněstří, Srbsku i Čečensku a bývalý ministr obrany Doněcké lidové republiky. Strelkov se totiž nechal slyšet, že „Putin je nula“. Dokonce chtěl na prezidenta kandidovat sám.
Ruská policie zatkla prominentního nacionalistu Igora Girkina. (21. července 2023)
Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle Bellingcatu objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.
Památník pro oběti na Ukrajině sestřeleného malajsijského letounu na lince MH17 u místa pádu (9. března 2020)
