„Perfektní!“ hodnotil let česky nadšený generál. V angličtině dodal, že kdyby řekl, že se mu to líbilo, tak by to nevyjádřilo intenzitu jeho pocitů. „Toto člověk miluje,“ dodal Boček.
Chvíli spitfire dokonce řídil, což si velmi přál. „Létání se nedá zapomenout,“ uvedl válečný veterán. Jen na start či přistání si po tak dlouhé době netroufl. Organizátorům celé akce poděkoval za to, že se ji podařilo zrealizovat. „Jsem velmi rád, že se to podařilo,“ uvedl třiadevadesátiletý veterán, který dodnes sportovně létá. Naposledy spitfire řídil v prosinci 1945 v pražských Kbelích.
Když Boček přistál, jako první k němu po schůdcích vylezl velitel českého letectva, generál Libor Štefánik. „Poděkoval jsem mu. Nejen za to, že je s námi, ale za to, co dělal, co všeobecně udělali naši lidi, kteří odešli z republiky a bojovali za ni,“ uvedl Štefánik.
Fotogalerie |
Spitfire odstartoval z londýnského Biggin Hill, za války důležité základny Královského letectva, pár minut po 13:30 místního času (14:30 středoevropského času). Let trval zhruba dvacet minut.
„Pokoušíme se vrátit něco našim pilotům, technikům a všem, kteří byli ochotni a měli odvahu, když byla zabraná naše republika, odejít do zahraničí a za tuto republiku bojovat. Já vím, že jim to nemůžeme nikdy vrátit, ale můžeme se o to aspoň pokusit,“ řekl o výjimečné události Štefánik.
Ještě před startem odsloužil mši ve zdejší vojenské kapli sv. Jiří kardinál Dominik Duka. Na památku českých letců věnoval věrnou kopii Pražského Jezulátka.
Letět tak znovu ve spitfiru, snil veterán RAF Boček. Přání se mu splní |
Bočkův let se promýšlel a plánoval zhruba půl roku. Ocitnout se ještě jednou ve vzduchu se spitfirem, na kterém za války létal u československé 310. stíhací perutě, bylo jeho velké přání. Boček má na kontě 26 operačních letů, do vzduchu se dostal až v závěru války. Toužil po tom dříve, ale překážkou byl věk a nutnost naučit se pořádně anglicky.
Boček svým letem napodobil svého kolegu a přítele Miroslava Liškutína, stíhače 312. perutě RAF. Ten letěl ve dvoumístném spitfiru téměř na den přesně před třemi lety. Liškutín žije v Anglii, kam emigroval po únoru 1948. On a Boček jsou posledními žijícími českými stíhači, kteří se dostali do ostrého nasazení.
Na dvoumístných spitfirech se cvičili irští piloti
To, že některé letuschopné spitfiry jsou dvoumístné, není novinkou pro zájemce o netradiční zážitky. Přestavbu na dvoumístné stroje si na přelomu 40. a 50. let k výcviku objednalo irské letectvo. Právě z této zakázky se dochoval i spitfire, kterým letěl generál Boček. A také stroj, kterým před třemi lety letěl Miroslav Liškutín.
Let vyšel zhruba na sto tisíc korun, největší podíl hradí Česká mincovna. Středně velkým podílem přispěl spolek Czech Spitfire Club ve spolupráci se společností Promedica, menší sumu přidal i řád cyriaků. Podílejí se také Nadační fond Air Maršála RAF Karla Janouška a Letecký klub generála Janouška. Ministerstvo obrany poskytlo letoun C-295 CASA, které celou delegaci do Anglie dopravil.
„Snažíme se aktivně připomínat naše válečné letce, je to pro nás srdeční záležitost. V osobě generála Bočka jsou připomenuti i další jeho kamarádi, dal by se považovat za reprezentanta všech, kteří za nás bojovali. Myslím, že nejen v tomto ohledu se jedná o velmi výjimečnou událost,“ řekl iDNES.cz Josef „Joe“ Vochyán ze Czech Spitfire Clubu.
