Populaci smrku pichlavého decimuje houba kloubnatka smrková. Přitom právě porost tohoto druhu smrku měl být "zelenými plícemi" kraje.
Strom měl lesy na severu Čech zachránit, když kvůli průmyslovým exhalacím a v důsledku kyselosti půdy v horách začaly ve 70. letech minulého století velkém umírat. Jenže po čtyřiceti letech nenávratně zmizí i on, je zničen houbou. A spolu se smrkem pichlavým tato houba zabíjí i břízu bradavičnatou.
"Napadeno je asi 7 tisíc hektarů, což jsou pro porovnání 4 procenta všech lesů na území kraje. A obnova napadených stromů bude stát 3 až 6 miliard korun," řekl Arno Fišera, náměstek hejtmanky a člen pracovní skupiny pro řešení kalamitního stavu lesů Krušných hor. Tu hejtmanka Jana Vaňhová ustavila v loňském roce.
"Nejhorší situace je na náhorních plošinách v okolí Cínovce, Mikulova až po Teplice a Most. Tam, kde jsme byli, je napaden každý jedinec, a protože spory kloubnatky se šíří vzduchem, všechny smrky pichlavé za pár let uhynou a nebude jim pomoci," dodal.
Katastrofa na obzoru?
Kalamitu potvrzuje i generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora. "Při současné dynamice poškození nelze vyloučit katastrofický vývoj, při kterém může během několika let odumřít přibližně 7 tisíc hektarů lesa, kde je smrk pichlavý," potvrdil.
CO NIČÍ LESY V KRUŠNÝCH HORÁCH?Agresivní houba kloubnatka smrková napadla populaci asi 7 tisíc hektarů smrku pichlavého. Na Chomutovsku jehličnaté stromy likviduje i další houbovitá nákaza sypavka. Ta navíc neničí jen smrk pichlavý, ale i smrk ztepilý. Problém je také v tom, že lesy se ještě docela nevzpamatovaly z poničení exhalacemi v uplynulých 60 letech, v Krušných horách je pořád mimořádně kyselá půda. Právě proto tu přitom byl smrk pichlavý vysazen, spolu s břízou v těchto podmínkách mohl přežít. Kraj měl loni na záchranu lesů 25 milionů korun, letos 12 a příští rok to bude jen 10 milionů.
|
Není to ale jediná pohroma lesů. Na Chomutovsku jehličnaté stromy likviduje houbovitá nákaza sypavka. Ta neničí jen smrk pichlavý, ale i smrk ztepilý. Je však rozšířena v menší míře.
Odborníci již vymysleli plán, co s kalamitou dělat. Je jediný: všechny stromy se musí vykácet. "To už začalo. Speciální stroj odřízne napadený strom u země, pak se dávají na hromady a štěpkují. Budou hnojivem pro nový les," popsal Fišera.
Jenže na to lesy potřebují až 7 miliard korun, protože obnova jednoho hektaru stojí i 200 tisíc korun. Kraj proto napsal dopis bývalému ministrovi zemědělství Janu Šebestovi, aby vláda připravila program na záchranu lesů, se žádostí o 5 miliard korun.
"Stejný nyní pošleme i novému ministrovi Ivanu Fuksovi. Kdyby to nepomohlo, mám připravenou petici, kterou jsou se mnou lesníci ochotni rozpoutat," říká Fišera.
Samotný kraj měl loni na záchranu lesů 25 milionů korun, letos 12 a příští rok to bude jen 10 milionů. "Není to naše povinnost, ale dobrovolný příspěvek. Severočeské lesy potřebují razantní státní dotaci," říká náměstek Fišera.
Stát se problému nevěnoval
Vedení kraje, vlastníci lesů i část odborníků kritizují stát za to, že se neangažuje při nápravě rozsáhlých škod způsobených v minulosti imisemi z českých a polských elektráren.
Jenže plánů na záchranu lesa tady bylo již mnoho. Všechny ztroskotaly na nedostatku peněz a ochotě s kalamitou něco dělat. Přitom před 6 lety již tehdejší hejtman Jiří Šulc záchranu lesů označil za prioritu kraje.
Tehdy nechal krajský úřad vyhotovit studii za záchranu. V ní byly tři varianty řešení: pro obnovu nejpostiženějších míst Krušných hor byly nutné 4 miliardy, pro záchranu celých hor 10 miliard korun, třetí možností bylo nechat les lesem, ať si pomůže sám.
Občanští demokraté ve vedení kraje tlačili na vládu, aby s umírajícími lesy něco dělala. Před třemi lety se na místo přijel podívat i tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič. Uznal, že je potřeba věc neodkladně řešit, ale peníze a vetší dotace z evropských fondů jeho ministerstvo nakonec nezajistilo. Otázka je, zda v současné době šetření nějaké "přitečou".
Nejvíc poškozené hory v Evropě
Les nyní neničí jen plísně a houby. V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století umřely porosty téměř na celých horách kvůli exhalacím z chemického průmyslu. Proto byly na hřebeny hor vysázeny náhradní odolnější dřeviny, které mohly přežít - břízy, smrk pichlavý, modřín, jeřáb, olše a kleče. Ty nyní opět umírají a situace se tak opakuje, asi 30 tisíc hektarů lesa se musí vykácet.
Lesy ČR se již roky snaží nahradit nepůvodní stromy, jako je právě smrk pichlavý. Ročně za 80 až 100 milionů korun obnoví 600 až 700 hektarů lesa, kam vysadí 2,5 milionu kusů převážně smrku a buku. Firma nyní hodlá využít i finanční podpory Evropské unie.
Přes veškerou snahu jsou stále Krušné hory nejvíce poškozeným horským masivem v Evropě. I když se až o 90 procent snížily emise, kyselost půdy dále překračuje kritickou zátěž, na některých lokalitách až dvojnásobně. "Mělo by se více vápnit, třeba u sousedů v Německu to dělají několikrát ročně. U nás na to chybí peníze," zlobil se Fišera.
