Mnoho lesů EU je určeno k těžbě dřeva, a proto pravidelně dochází k jejich kácení. Podle satelitních dat ale ztráta biomasy v letech 2016 a 2018 narostla o 69 procent ve srovnání s obdobím v letech 2011 a 2015. Plocha vytěženého lesa se potom zvýšila o 49 procent. Lesy tvoří dvě pětiny území EU.
Podle nové studie to naznačuje, že v krátkém období došlo k mnohem většímu kácení lesů, a to i s přihlédnutím k přírodním cyklům a dopadům událostí, jako jsou lesní požáry, silné sněžení nebo napadení škůdci.
Podle spoluautora studie Guida Ceccheriniho ze Společného výzkumného střediska EU mohou hrát zásadní roli i další faktory, například rostoucí poptávka po dřevu jako po palivu nebo po výrobcích z něj. Satelitní údaje tak mohou sloužit jako včasný ukazatel neudržitelných požadavků na unijní lesy.
Podle vědců je nutná rychlá obnova lesů
Ztráta lesní biomasy je nejvýraznější ve Švédsku, které se na nárůstu kácení podílelo z 29 procent, či ve Finsku, na které připadá 22 procent. Méně zasažené jsou naopak Polsko, Španělsko, Lotyšsko, Portugalsko a Estonsko, které společně představovaly 30 procent nárůstu ve 26 zkoumaných zemích.
Ani koronavirus nezastavil odlesňování Amazonie. Dosáhlo nového vrcholu |
Ceccherini se domnívá, že nárůst v těžbě pravděpodobně nebude mít za následek úbytek zalesněného území EU, protože většina pokácených lesů bude obnovena. V krátkodobém výhledu to však naruší schopnost lesů v EU absorbovat uhlík.
„Lesy stále zůstávají úložištěm uhlíku, ale méně než předtím,“ říká Ceccherini.
Odlesňování bude mít zásadní dopad na klima
„Je znepokojivé, že rostoucí poptávka po dřevu může snižovat uhlík uložený v živé biomase v evropských lesích. Odlesňování může také způsobit uvolnění uhlíku uloženého v půdě,“ řekl The Guardianu ekolog Thomas Crowthers s tím, že to může mít mnohem větší dopad na klima, než se původně očekávalo.
Lesy kompenzují asi deset procent emisí skleníkových plynů v EU. „Vzhledem k tomu, že ve vytěžených oblastech nejspíš dojde k opětovné výsadbě, rostoucí stromy budou oxid uhličitý z atmosféry i nadále absorbovat. Evropská bilance uhlíku tak nemusí být z dlouhodobého hlediska výrazně ovlivněna,“ doufá Ceccherini.
Podle vědců je nicméně důležité zjistit, proč se těžba tak náhle zvýšila, protože to může znamenat širší problém ve správě evropských lesů. „Musíme odhalit, co za nárůstem stojí, abychom mohli rychle potlačit nepříznivé dopady,“ říkají.
Ekologové natočili vykácené plochy v chráněné části Jeseníků:
