Kolešnikov tvrdí, že šéf diplomacie Lavrov se „diplomaticky“ vyhýbal otázkám ohledně toho, zda Rusko musí použít jaderné zbraně. Na konci svého projevu však údajně řekl: „No, já bych je přesto použil.“ Politolog to uvedl v rozhovoru pro youtubový kanál „I grjanul Grem“.
Podle něj si šéf ruské diplomacie nemusel na uzavřeném jednání „před celým světem hrát na nějakého jestřába a odsuzovat Evropu, NATO a vše ostatní“.
Budeme podnikat rozsáhlé útoky na Ukrajině, řekl Lavrov po úderu na Moskvu |
O Kolešnikovových slovech informuje portál Agentstvo, který se politologa zeptal, čeho přesně se akce think-tanku týkala a kdy se konala. Politolog to neupřesnil s tím, že se jí sám nezúčastnil. Podle portálu se poslední valné shromáždění Rady pro zahraniční a obrannou politiku konalo 23. května. Lavrov se na něm zabýval otázkou, zda se válka na Ukrajině může rozvinout v globálním měřítku.
Ministr zahraničí údajně prohlásil, že Rusko musí „udělat vše pro vytvoření nezbytných podmínek zajišťujících efektivitu, vítězství a hmatatelné výsledky akcí našich vojsk v rámci speciální vojenské operace“.
Ruské chrastění jadernými zbraněmi
Ruští propagandisté, včetně bývalého ruského prezidenta a místopředsedy Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrije Medveděva, pravidelně vyhrožují jadernými útoky. Zda ale skutečně hodlají tyto obávané nástroje ničení použít, je dosud předmětem spekulací.
Německá rada pro mezinárodní vztahy (DGAP) si všímá, že Rusko v květnu náhle a nezvykle v jednom měsíci uskutečnilo jaderné testy. Podle institutu tím Moskva vyslala signál Západu a Ukrajině poté, co se stala terčem ponižujících útoků a musela dokonce omezit svou vojenskou přehlídku na oslavy Dne vítězství.
Rusko chce ukrýt jaderné rakety pod moře, tajné služby NATO bijí na poplach |
Podporovatelé války v poslední době začali o jaderných zbraních mluvit ještě častěji. Ruský oligarcha Konstantin Malofejev spolu s krajně pravicovým filozofem Alexandrem Duginem představili na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF) zprávu, podle níž by „dobrým scénářem“ bylo užití jaderných zbraní na Ukrajině, po čemž by následovalo dobytí Charkova, Oděsy a dalších ukrajinských území.
O několik dní později zveřejnil prokremelský deník Rossijskaja gazeta návrh vojenského analytika Jurije Knutova, který si stěžoval na ukrajinské dronové útoky nutící ruskou armádu postupovat v malých skupinách. Řešením by podle něj bylo právě použití taktických jaderných zbraní.
Ukončeme to. Ne, nasaďme atomovky. Putinův „Davos“ se pře, co dál na Ukrajině |
V prvním roce války americká média napsala, že ruské vojenské vedení pořádalo porady, na kterých projednávalo možné použití taktických jaderných zbraní.
„Já si dlouhodobě myslím, že hrozí použití jaderných zbraní. Důkazem je velká pozornost, kterou tomu západní státy a Američané věnují, a závažnost signálů, které vysílají. To nutně neznamená, že ty jaderné zbraně budou použity. Ukazuje to ale, že o tom ruská strana musela vážně uvažovat jako o jedné z možností,“ řekl v té době portálu iDNES.cz český vojenský analytik Lukáš Dyčka.
