Zatímco Západ tohoto muže považuje za mistra manipulace a ztělesnění všeho zla, část islámského světa v něm nyní vidí téměř proroka. Někteří odborníci upozorňují, že to je pro Američany, kteří v klíčový okamžik chtějí udržet protiteroristickou koalici, velmi nebezpečná situace.
"Kdyby bylo mezi Araby referendum o bin Ládinovi, získal by určitě devětadevadesát procent," řekl agentuře Reuters Walíd Kazíja, profesor politických věd na Americké univerzitě v Káhiře. Bin Ládin po několikatýdenním mlčení záměrně naplánoval své vystoupení na okamžik zahájení amerického úderu, aby využil psychologického dopadu bombardování "spřátelené" islámské země.
Jaroslav Bureš, odborník na problematiku Blízkého východu a islámu z Ústavu mezinárodních vztahů, tak jako další experti upozorňuje, že se bin Ládin rozhodl použít stejné rétoriky, jakou použil před deseti lety irácký diktátor Saddám Husajn.
Bin Ládin zdůraznil mimo jiné izraelskou okupaci palestinských území a americkou podporu Izraeli a napadl "zkorumpované" arabské režimy.
Navíc však promluvil k masám jejich slovníkem. "Lidé mu uvěří mnohem více než kterémukoli arabskému vůdci," řekl Mustafa Aláni, blízkovýchodní poradce z Královského institutu pro obranná studia v Londýně.
"Je prvotřídním řečníkem. Dal najevo, že je hluboce věřící. Nechal miliony dolarů, aby mohl žít v jeskyni. To hodně vypovídá o hluboké víře v to, co dělá," řekl Aláni.
Bin Ládinovo vystoupení v předtočeném pásku, který pak odvysílala televize Al-Džazíra, bylo dokonale provedeno a mělo atmosféru. Terorista se nechal zabírat kamerou se svými "spolubojovníky" ve vojenském mundúru pod jakýmsi skalním převisem.
Nehřímal, nemluvil v metaforách, hlavně hovořil krátce, což je na arabské zvyky neobvyklé. Jeho vystoupení znovu a znovu obletělo svět, když je stovky televizí do omrzení opakovaly. Analytikové zdůrazňují, že bin Ládinovo vystoupení mělo zcela jasně za cíl ukázat masám obyvatel, jak hluboká propast zeje mezi jeho autorem a Spojenými státy a arabskými režimy, které obvinil.
|
Jak to vidí Arabové • EGYPT - Tradiční spojenec USA je typickým ztělesněním arabského konfliktu: podpořil by USA, ale váhá to učinit veřejně z ohledu na nálady v ulicích. Pracuje však pro USA v zákulisí. • SAÚDSKÁ ARÁBIE - Je v choulostivé situaci jako rodiště bin Ládina, místo amerických základen. Po útoku mlčela, ale rovněž pracuje pro USA za scénou. • EMIRÁTY - Po čtyřiadva- cetihodinovém váhání podpořily útok proti Afghánistánu. • PALESTINCI - Vedení útok nijak nekomentovalo, radikální masy oslavují bin Ládina. • LIBANON - Jednoznačně proti bombardování. |
"Saddám Husajn na určitou dobu podobnou rétorikou poměrně uspěl," říká Jaroslav Bureš. "V době amerických úderů na Irák se konaly obrovské protiamerické demonstrace v Káhiře na palestinských územích." Někteří arabští analytikové však upozorňují, že i Saddámova vystoupení byla odvarem ve srovnání s bin Ládinem.
Jaroslav Bureš se domnívá, že je to nyní kritický moment především pro Pákistán, kde má bin Ládin i Taliban silnou podporu části obyvatelstva. "Ten projev byl dobře připraven, protože se dotkl všech věcí, které snižují legitimitu režimů islámských zemí," řekl Jaroslav Bureš. Podle něho jde přitom o rovinu typickou pro arabské Afghánce.
"Nerozlišují systém, režim, od běžných Američanů. Trestají celou společnost. Každého, kdo slouží nepřátelskému režimu. I obyvatelé země jsou pro ně nevěřící, což by i konzervativní muslim nemohl říci. Někteří arabští analytikové se domnívají, že bin Ládin sice udeřil na správnou strunu některých muslimů, že však většina jeho vražednou taktiku nepodpoří.
"Jsou to dvě strany stejné mince," řekl agentuře Reuters jeden arabský činitel ve Spojených arabských emirátech. "Místo války s Izraelem Saddám zaútočil na jinou arabskou zemi. Řekněte mi o jediné přímé vojenské operaci, kterou bin Ládin vedl proti Izraeli? Žádná nebyla."
