Prezident Severokyperské turecké republiky Ersin Tatar. (29. dubna 2021)

Prezident Severokyperské turecké republiky Ersin Tatar. (29. dubna 2021) | foto: Profimedia.cz

Pas řecké Kyperské republiky spalte, křičí na prezidenta. Má doklad státu, který neuznává

  • 39
Prezident Severokyperské turecké republiky Ersin Tatar a téměř všichni ministři jeho vlády mají pasy řecké Kyperské republiky. Tu ale neuznávají. Když před několika dny o pravoslavných Velikonocích prezident řecké části ostrova Nikos Anastasiadis nazval kyperské Turky svými krajany, Tatar to označil za urážku.

„Odpověz Ersine, stydíš se? A co Ty, Ersane? Stydíte se? Pokud ano, tak ty pasy spalte,“ vyzval severokyperského prezidenta Tatara a premiéra Ersana Sanera šéfeditor severokyperského deníku podporujícího sjednocení ostrova Avrupa Şener Levent. 

Ve svém článku také napsal, že Tatar získal pas řecké Kyperské republiky v roce 2000 přes své známé v jižní části ostrova. Podle deníku Politis má pas Kyperské republiky, která je členem Evropské unie, na sto tisíc kyperských Turků z celkového počtu zhruba 350 tisíc obyvatel mezinárodně neuznávané republiky.

Této možnosti se jim dostalo ve velké míře během usmiřovacího období mezi oběma polovinami ostrova zejména na počátku tisíciletí. Od obsazení severní části rozdává Ankara tamějším obyvatelům turecké pasy, které však nejsou pro cestování v EU tak výhodné. Existují i severokyperské pasy, ale s těmi se prakticky nelze dostat kromě Turecka či například Pákistánu prakticky nikam.

„Pokud by to šlo, tak bych ho vrátil,“ reagoval na článek prezident Tatar. Dodal, že pas nikdy nepoužil a že ho má, protože se narodil před rokem 1974. 

V tom roce vyslalo Turecko na Kypr vojáky v reakci na puč kyperských Řeků podporovaných vojenskou juntou v Aténách, kteří usilovali o připojení ostrova k Řecku. Týž rok byl ostrov rozdělen takzvanou Attilovou či zelenou linií, tedy nárazníkovým pásmem OSN. 

V roce 1983 pak vznikla na zhruba třetině ostrova Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Turecko. V jižní části ostrova je mezinárodně uznávaná Kyperská republika, od roku 2004 člen EU.

O sjednocení ostrova Kypr se snaží už léta OSN, naposledy minulý týden se konala jednání v Ženevě, která svolal generální tajemník OSN António Guterres. 

Rozhovory ale opět ztroskotaly na odlišných představách o budoucím uspořádání. Turecko a Severní Kypr chtějí vznik dvou samostatných států uznaných mezinárodním společenstvím a Řecko a Kyperská republika prosazují sjednocení do federálního státu.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video