Do NATO bychom vstoupili hned zítra, kdyby to šlo, prohlásil prezident Kypru

Kyperský prezident Níkos Christodúlídés se ve čtvrtek nechal slyšet, že kdyby to podmínky dovolovaly, „hned zítra“ by svou zemi přivedl do Severoatlantické aliance. A to kvůli turbulentnímu dění na Blízkém východě, které už se ostrova také dotklo. Ochranu obranného paktu však Kypru tradičně odepírá Turecko s argumentem, že je nutné nejdřív dořešit osud nikým neuznaného Severního Kypru.

„Kypr by podal přihlášku do NATO hned zítra, kdyby to bylo možné. V současnosti se to však stát nemůže, protože k tomu nejsou politické podmínky, vezmeme-li v úvahu dobře známou pozici Turecka,“ řekl pro řeckou televizi Skai TV prezident řecké části ostrova Christodúlídés.

Kyperské území už se stalo terčem několika útoků, přičemž většina střel a dronů vyletěla z Libanonu. Všechny útoky navíc dosud cílily na tamní britskou základnu, ovšem „hrozbu balistických střel není možné vyloučit,“ dodal prezident. Vláda nyní proto na vojenské, operativní a administrativní úrovni dělá všechny kroky potřebné pro vstup do Aliance, „abychom byli připravení, až to politické podmínky dovolí“.

Britskou leteckou základnu na Kypru zasáhl dron

Členové Aliance o vstupu další země rozhodují jednomyslně, což je také hlavní překážkou kyperských Řeků na cestě do NATO. Turecko, které je členem už sedmdesát čtyři let, totiž s jejich vstupem nesouhlasí. A to už od rozdělení Kypru v roce 1974. Zatímco tehdy ustanovenou Severokyperskou tureckou republiku nikdo kromě Ankary neuznává, řecká Kyperská republika světové uznání má – tedy kromě toho tureckého.

Dokud se tak nevyřeší kyperská otázka, Turecko v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odmítá o vstupu Kypru do NATO jednat či vůbec s touto zemí spolupracovat.

Kypr zůstává rozdělený od roku 1974.

Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License

Posledními členy Aliance se v letech 2023 a 2024 stalo Finsko a Švédsko. I v jejich případě se Turci zpočátku stavěli na odpor, přičemž výrazně déle u Švédů, kteří se původně chtěli připojit spolu s Finy. Zatímco skandinávské státy se pro odstup od neutrality rozhodly kvůli hrozbám z Ruska, pro Kypřany je vzhledem k jejich poloze palčivější dění na Blízkém východě.

Raketa vyslaná na Turecko? To my ne, dušují se Íránci. Erdogana naštvat nechtějí

Christodúlídés dále řekl, že je přijaté rozhodnutí nasadit na obranu země stíhačky F-16 a dvě fregaty „jedním z nejdůležitějších momentů v historii Kyperské republiky“. Kyperská vláda je rovněž v kontaktu s řeckou vládou, jakož i s vládami Francie, Itálie, Španělska či Německa, které ostrovu slíbily pomoc.

Hlavu státu ovšem „rozladila“ počáteční prohlášení Velké Británie, v nichž prý bagatelizovala možnost, že by se i její základny mohly stát terčem útoku. „Ano, bylo to rozladění. Nechci to nijak skrývat,“ poznamenal Christodúlídés. V souvislosti s útoky Spojených států a Izraele na Írán se nyní Kypr navíc obává i dalších hrozeb. „Riziko teroristického útoku je vysoké,“ potvrdil vysoce postavený člen vlády s tím, že by teror mohl přijít právě od Íránců žijících v turecké části ostrova.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >