Pravděpodobně nejvyšší teplota byla naměřena 21. července. O den později se ke stejné hodnotě přiblížila také stanice v irácké Basře, kde bylo 53,9 stupňů.
Letní teploty se na Blízkém východě pohybují v průměru mezi 38 a 45 stupni. V posledních červencových dnech ovšem vystoupaly na mnoha místech ještě výš, když přes oblast přecházela vlna veder. Zasáhla Kuvajt, jižní Irák a severní část Saúdské Arábie.
Zaznamenáváním teplotních rekordů a dalších klimatických jevů se zabývá Světová meteorologická organizace. Podle jejích archivů byla dosud nejvyšší teplota naměřena v kalifornském Údolí smrti. V červenci 1913 tam bylo 56,7 stupňů Celsia.
Kuvajtský teplotní rekord musí potvrdit tým meteorologů a klimatologů. Už dříve se totiž na východní polokouli objevily záznamy vysokých hodnot, které ovšem nebyly uznány pro nepřesnost měření. Příkladem je 57,8 stupňů z libyjského El Aziziyahu z roku 1922 nebo rovných 55 stupňů z tuniského Kebili z roku 1931.
Vlna veder na jihu Evropy a východě USA
Velmi vysoké teploty byly během prvního prázdninového měsíce také na jihu Evropy. Podle webu Infomet.cz naměřili 18. července v Ourense ve španělské Galícii 41,7 stupňů Celsia. Na západním pobřeží Francie v Biscarosse ukázaly teploměry 39,3 stupně Celsia. Platila tam výstraha před velmi vysokými teplotami, v některých regionech byla na druhém nejvyšším, tedy oranžovém stupni.
Ke konci měsíce pak vlna veder zasáhla centrální a východní oblasti Spojených států. Teploty se tam pohybovaly mezi 35 a 38 stupni Celsia. Pocitová teplota se pak vzhledem k vlhkosti pohybovala až kolem 46 stupňů. Až pro 124 milionů lidí platilo varování před nadměrným horkem.
Horkých dní je stále více
Počty velmi horkých dní a nocí se v posledních 50 letech zvyšují. Prvních šest měsíců v letošním roce bylo nejteplejších v historii měření a překonaly i stejné období v rekordně teplém roce 2015 (více o rekordně teplém červnu zde).
Průměrná teplota zemského povrchu se od ledna do června pohybovala 1,05 stupně nad průměrem 20. století a byla o 0,2 stupně vyšší než v roce 2015. Velmi teplé počasí v uplynulých měsících bylo zprvu přičítáno jevu El Niño, tedy zeslabení studeného oceánského Peruánského proudu a následné oteplení oceánských vod. Podle Gavina Schmidta z NASA však tento jev již pominul a aktuální teplotní rekordy tak zřejmě jsou následkem globálního oteplování.
„Vzhledem k tomu, že se v posledních 20 letech zvýšil počet teplotních rekordů, můžeme očekávat, že tento globální trend bude pokračovat také v budoucnu i v regionech mimo Blízký východ,“ uvedl pro server Climate Central ředitel programu klimatických dat a monitoringu Světové meteorologické organizace Omar Baddour.
