Rakousko má novou vládu, Kurzův kabinet hned první den naštval Itálii

  11:47aktualizováno  17:31
Rakousko má novou vládu. Zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) složili do rukou prezidenta Alexandera Van der Bellena slavnostní přísahu. Kabinet Sebastiana Kurze hned první den naštval politiky v Itálii, protože obyvatelům Jižního Tyrolska nabídl rakouské občanství.

Koaliční jednání konzervativní ÖVP a protiimigrační FPÖ uzavřely v pátek, přesně dva měsíce po říjnových předčasných volbách. Vznikem nové vlády končí po téměř jedenácti letech období, kdy Rakousku vládla velká koalice sociálních demokratů a lidovců (SPÖ). Kurz, který byl v poslední vládě ministrem zahraničí, nahradil ve funkci kancléře Christiana Kerna. Jeho sociální demokraté odcházejí do opozice. Kurz se stal nejmladším předsedou vlády v Evropě.

Fotogalerie

Vicekancléřem je předseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Svobodní získali ve vládě řadu důležitých ministerstev. Jejich představitelé povedou mimo jiné rezorty zahraničí, obrany a vnitra. Na přání prezidenta Van der Bellena nemá rezort vnitra a spravedlnosti stejná strana.

Kromě Stracheho má FPÖ ve vládě dalších pět zástupců. Ministrem vnitra se stal dosavadní generální tajemník FPÖ Herbert Kickl, ministryní zahraničí expertka na Blízký východ, nestranička Karin Kneisslová, ministrem obrany voják a štýrský regionální politik Mario Kunasek. Loňský prezidentský kandidát FPÖ Norbert Hofer je ministrem infrastruktury. Svobodní povedou také rezort zdravotnictví, práce a sociálních věcí.

První zahraniční cesta Sebastiana Kurze vede do Bruselu

Z lidové strany usedne ve vládě kromě kancléře Kurze také nedávno zvolená předsedkyně Národní rady Elisabeth Köstingerová, která se stala ministryní zemědělství a životního prostředí. Lidovci povedou i rezort kultury a ministerstvo žen, rodin a mládeže. Na posty ministrů spravedlnosti, financí, školství a vědy a hospodářství ÖVP nominovala nestraníky. Rezort spravedlnosti povede bývalý člen FPÖ Josef Moser, ministrem financí bude Hartwig Löger.

Mezi programové priority nové vlády patří zpřísnění imigrační politiky, snížení daňové zátěže a byrokracie nebo i posílení přímé demokracie. Kurz ujistil, že alpská republika zůstane orientovaná proevropsky. V době předsednictví Rakouska v Evropské radě v druhé polovině příštího roku by měla evropská agenda přejít z ministerstva zahraničí pod úřad kancléře.

Proevropskou orientaci své vlády chce Kurz potvrdit také svou první zahraniční cestou, která jej zavede již v úterý do Bruselu.

Nechceme nacistická prasata

Jmenování nové rakouské vlády provázely demonstrace. V centru Vídně se sešlo několik tisíc lidí, kteří protestovali především proti účasti FPÖ v kabinetu, ale i proti celkovému posunu vlády doprava. Agentura DPA s odvoláním na rakouskou policii uvedla, že se před Hofburgem shromáždilo šest tisíc lidí.

Proti výstavbě jaderných elektráren

Nová rakouská vláda lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze nadále trvá na bezjaderné energetice. Ve svém programu slibuje, že použije všechny diplomatické prostředky, aby zabránila prodlužování životnosti nukleárních elektráren v sousedních zemích, stejně pak chce postupovat i v případě výstavby nových jaderných bloků. Jmenovitě o dostavbě českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany se vládní program nezmiňuje.

Rakousko rovněž nesouhlasí s výstavbou úložišť vyhořelého paliva pro jaderné elektrárny v blízkosti svých hranic. Proti takovým záměrům sousedních zemí chce Kurzova vláda "důsledně zakročit".

Koalice ÖVP a FPÖ v kapitole nazvané Životní prostředí konstatuje, že bude ctít všechny dosavadní mezinárodní dohody týkající se ochrany klimatu. Cesta k dosažení cílů v podobě nižších emisí škodlivých látek ale podle rakouské vlády nevede nejen přes uhelné elektrárny, ale ani přes jadernou energetiku. Tento postoj chce Vídeň zastávat i na mezinárodním poli, tedy i na unijní úrovni.

Podle agentury APA byli mezi účastníky demonstrace antifašisté, feministky či levicové studentské skupiny. „Nechceme nacistická prasata!“, „Smrt fašismu!“ či „Náckové pryč!“, volali někteří účastníci demonstrace. Na řadě transparentů s obrázky z dob druhé světové války protestující kritizovali „krátkou paměť“ Rakouska. Využili přitom slovní hříčky: jméno nového kancléře znamená v němčině „krátký“. Kurz protesty označil za „legitimní“.

Svobodní se na vládě podíleli už v letech 2000 až 2005. Tehdy ale vyvolalo vytvoření kabinetu ÖVP a FPÖ masové demonstrace. Na největší z nich se sešlo přes 100 tisíc lidí. Země tehdejší Evropské unie kvůli vzniku vlády v čele s kancléřem Wolfgangem Schüsselem uvalily dokonce na Rakousko sankce, ke kterým se připojilo i Česko, které v té době ještě nebylo v EU.

Kurzova vláda ohrožuje multikulturní Evropu, tvrdí Vedova

Kurzova vláda hned první den vyvolal pobouření na na italské politické scéně.  Vládní program totiž na přání FPÖ obsahuje zmínku, že obyvatelé Jižního Tyrolska, kteří hovoří německy a ladinsky, budou moci získat rakouské občanství.

„Lidé z Jižního Tyrolska si budou moci požádat o rakouské občanství v roce 2018, nejpozději na počátku roku 2019,“ uvedl v pondělí rakouský poslanec Werner Neubauer, který má v FPÖ na starosti vztahy s Jižním Tyrolskem. Výročí sta let od konce první světové války, po které Rakousko o Jižní Tyrolsko přišlo, by podle něj bylo ideálním datem pro zavedení navrhovaného opatření.

Rozdělené Tyrolsko

Tyrolsko bylo po rozpadu Rakouska-Uherska na základě smlouvy ze Saint-Germain z roku 1919 rozděleno na dvě části - rakouskou a italskou. Severní a východní část tvoří dnes samostatnou rakouskou spolkovou zemi, jižní je součástí italského autonomního regionu Tridentsko-Horní Adiže. Němčinu za svou mateřštinu v Jižním Tyrolsku označilo v roce 2011 70 procent lidí, románský jazyk ladinštinu čtyři procenta.

Proti snaze o udělení rakouského občanství obyvatelům Jižního Tyrolska se postavili zástupci italské vlády i opozice. „Nová rakouská vláda vedená Kurzem je výrazem dalšího úspěchu nacionalistické fronty v Evropě,“ napsal na Facebooku státní tajemník ministerstva zahraničí Benedetto Della Vedova. Udílení občanství na základě etnického principu by podle něj mělo vážné následky na „multikulturní a otevřenou Evropu“. Della Vedova zároveň připomněl, že na podobném principu už v minulosti začalo občanství udělovat Maďarsko premiéra Viktora Orbána.

„Ruce pryč od Itálie,“ napsala na Facebooku předsedkyně italské krajně pravicové strany Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) Giorgia Meloniová. Kriticky reagoval také předseda Evropského parlamentu, Ital Antonio Tajani. „Evropa má sice mnoho chyb, éru nacionalismu ale už uzavřela,“ uvedl. Předseda socialistické frakce v EP Gianni Pittella vyjádřil „hluboké znepokojení nad vznikem pravicově extremistické vlády v Rakousku“.

Schulz se bojí posunu doprava

Francouzské ministerstvo zahraničí v reakci na jmenování nové rakouské vlády uvedlo, že počítá s tím, že Vídeň bude dodržovat „evropské hodnoty“. Kritikou nešetřil například bývalý socialistický šéf francouzské diplomacie Jean-Marc Ayrault: „Tři krajně pravicoví ministři na klíčových pozicích v Rakousku. Na co ještě evropští demokraté čekají?“ 

Šéfovi rakouské vlády Kurzovi pogratulovala německé kancléřka Angela Merkelová, která si přeje pokračování dobré spolupráce obou zemí. Německo bude podle ní sledovat, jaké budou evropské postoje nové rakouské vlády. Zároveň připomněla Kurzovo prohlášení, že Rakousko chce být aktivním partnerem v Evropě. V tomto ohledu se na to těší, dodala.

Předseda německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz vyjádřil obavy „z posunu doprava“ v řadě evropských zemí. Bavorská CSU naopak vyjádřila radost z toho, že v novém rakouském kancléři získalo Bavorsko a Německo „dalšího spojence v Evropě“. „Nový kurz Rakouska v azylové politice je milníkem v evropských dějinách,“ vyjádřil nadšení předseda protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) Alexander Gauland.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Další z rubriky

Od holokaustu uběhlo příliš mnoho času, říká expert o vzestupu antisemitismu

Palestinci pálili na demonstraci před izraelskou ambasádou v Aténách izraelskou...

V Evropě se v poslední době znovu rozmáhá nenávist vůči židům. V současném antisemitismu se mísí jak pravicový, tak...

Žaloby na obzoru. V Británii upřeli eurovolby lidem z ostatních zemí EU

Volby do Evropského parlamentu ve skotském Edinburghu. Cedule obyvatele...

Na britskou vládu se mohou začít sypat žaloby od naštvaných Evropanů. Stovky z nich se totiž ve čtvrtek dozvěděly, že...

Švédští rodiče vyhladověli dítě téměř k smrti, krmili ho veganskou stravou

ilustrační snímek

Švédský soud poslal v pátek na tři měsíce za mříže rodiče, kteří vyhladověli své dítě veganskou dietou téměř k smrti....

Najdete na iDNES.cz