Ředitel největší irácké přehrady Abdul Chálik ad-Dabbagh uvedl, že kurdské ozbrojené síly odrazily útok islamistů na přehradu. Prvotní zprávy z neděle přitom hovořily o tom, že Islámský stát ji získal bez boje, protože pešmergové (kurdské ozbrojené síly) se stáhli.
Boje v IrákuVYRABUJ A PANUJ: Kde berou džihádisté peníze? SOUMRAK AL-KÁIDY: ISIL už džihádisty láká víc SISTÁNÍ A SADR: Šíitští duchovní chtějí Irák sjednotit DŽIHÁD NA SÍTI: Islamisté ukazují popravy i koťátka ARMÁDA: Radikály nezastaví, za premiéra bojovat nechce MEČ AJATOLLÁHŮ: Obraně Bagdádu velí vojenský mozek Íránu JEDNOTNÁ FRONTA: Po boku ISIL bojují Saddámovi důstojníci ÍRÁN A USA: Spolupráce by popřela vše, co dosud platilo KURDOVÉ: Vycítili šanci na vznik vlastního státu KOMENTÁŘ: Blízkým východem se valí lavina černooděnců PŘEHLEDNĚ: Vše o bojích v Iráku |
Americká televize CNN v neděli hovořila s kurdským velitelem, který potvrdil, že islamisté kontrolují přehradu, přestože zaměstnanci zůstávají na místě. Ředitel hydroelektrárny al-Dabbagh nicméně nyní uvedl, že Kurdové drželi pozice a čekali, dokud nedorazily posily.
Mosulská přehrada zadržuje třicetkrát více vody než česká nádrž Lipno a agentura Reuters upozornila, že pokud by přehradu získali islamisté, mohli by ji použít jako zbraň. Její odstřelení by zatopilo města na řece Tigris.
Organizace spojených národů varovala, že v Iráku je přibližně 200 tisíc civilistů drženo v okruhu, kde Islámský stát a s ním spojené ozbrojené skupiny obsadily oblast Sindžáru a Tal Afaru. Radikálové kontrolují i několik malých ropných polí na hranicích s kurdským autonomním regionem.
Obyvatelé Sindžáru v horách se obávají o své životy
Většina lidí, kteří utekli ze svých domovů v Sindžáru, patří do minority jezídů, sekty, která míchá prvky z islámu, hinduismu a dalších náboženství. OSN uvedla, že mnozí z nich nyní přebývají v horách poblíž Sindžáru. Islámský stát považuje jezídy za heretiky uctívající ďábla. Z předchozího jednání představitelů radikální skupiny je zřejmé, jak brutálně se chovají k náboženským minoritám, píše katarská televize al-Džazíra.
„Potřebujeme pomoc, není zde jídlo, voda, pešmergové. Pokud nám nikdo nepomůže, do dvou dnů budeme všichni mrtví. Jsou zde staří lidé a děti. Islámský stát je odtud sedm kilometrů a řekl, že pokud se nevrátíme a nekonvertujeme k islámu, přijdou a začnou zabíjet lidi,“ uvedl v rozhovoru pro al-Džazíru muž, který se obával zveřejnit své jméno.
Kurdští bojovníci se snaží získat Sindžár zpět pod kontrolu, v pondělí se podle kurdského velitele bojovalo dům po domu. Obě strany podle svědků používají těžké zbraně. Prezident Kurdské regionální vlády Masúd Barzání řekl představitelům jezídské komunity, že Sindžár bude osvobozen.
Barzání uvedl, že Kurdové bojují bez pomoci irácké centrální vlády a mezinárodního společenství. Podle irácké státní televize premiér Núrí Málikí poprvé nařídil leteckým silám, aby pomohly Kurdům v boji proti Islámskému státu.
Boje jsou hlášeny i ve městě Rabíja ležící na hranicích se Sýrií, kde se syrští Kurdové zapojili do bitvy proti Islámskému státu.
Kurdská strana pracujících (PKK) vyzvala všechny Kurdy, aby se zapojili do bojů proti islamistům. „Všichni Kurdové ze severu, východu, jihu a západu musí povstat proti útokům na Kurdy v Sindžáru,“ citovala agentura Reuters prohlášení PKK. Strana třicet let bojovala za autonomii tureckého Kurdistánu, v současnosti uzavřela s tureckou vládou příměří.
Kurdové jsou považováni za největší národ bez vlastního státu. Nejvíce jich žije v Turecku, početně jsou zastoupeni v Iráku, Íránu a Sýrii.
