"Čekali jsme propuštění deseti až patnácti vězňů. Nikdy jsem nedoufala v něco takového," řekla Laura Pollánová, vůdkyně disidentských "dam v bílém", skupiny manželek a blízkých politických vězňů, která na jejich podporu pravidelně manifestuje v Havaně.
Dvaapadesátičlenná skupina vězňů svobody by totiž byla největší, která by byla na ostrově propuštěna v posledním desetiletí. Všichni prý navíc budou moci odjet ze země. Reakce kubánských disidentů na zprávu byla smíšená, státní televize ve středu o propuštění neinformovala.
Všichni uvěznění patří mezi pětasedmdesát opozičních aktivistů, které soudy poslaly za mříže po velkém zátahu proti opozici před sedmi lety, tzv. "černého jara". Podle Reuters jde o všechny, kteří od té doby ještě zůstávají v žalářích. Někteří si tehdy vyslechli verdikt na více než dvacet let v kriminále kvůli údajnému spiknutí s cílem destabilizovat v zájmu USA kubánský politický systém.
Jednání s prezidentem Raúlem Castrem, který v zemi převzal moc po svém nemocném bratrovi Fidelovi, se kromě havanského kardinála Jaime Ortegy zúčastnil i ministr zahraničí Španělska Miguel Ángelo Moratinos a šéf diplomacie Kuby Bruno Rodríguez.
Političtí vězni budou moci odjet do Španělska
Kardinál Ortega "byl informován, že v příštích hodinách bude na svobodu propuštěno pět vězňů a že budou moci spolu s rodinami odletět do Španělska", vydala církev v komuniké. Dalších sedmačtyřicet vězněných podle něj bude "propuštěno na svobodu a budou moci odjet ze země".
Kubánská církev s režimem vyjednává už delší dobu. V posledních týdnech tak mimo jiné dosáhla toho, že úřady přestaly šikanovat takzvané dámy v bílém - skupinu manželek a blízkých politických vězňů, která na jejich podporu pořádá poklidné nedělní pochody.
Kardinál Ortega se také s úřady dohodl, že někteří političtí vězni budou moci být přemístěni do káznic ve svých provinciích. Dosud byli věznění co nejdál od rodin. Církevní hodnostář se navíc zasadil o to, aby ti nejnemocnější mohli být v nemocnicích. (více zde)
Nynější rozhodnutí může mít pozitivní vliv na vztahy Kuby s USA a s Evropou, které dlouho na propuštění politických vězňů naléhaly. Tlak se zvýšil zvlášť po únorovém úmrtí opozičníka Orlanda Zapaty v důsledku hladovky, kterou držel právě za osvobození vězňů svědomí. (článek o Zapatovi zde)
POLITIČTÍ VĚZNI NA KUBĚOrganizace na obranu lidských práv tento týden uvedly, že z politických důvodů je na ostrově vězněno 167 lidí. Kubánská vláda popírá, že by šlo o politické vězně. Podle ní jsou to lidé, kteří prostě porušili zákon. |
