S odchodem velkého počtu lidí se ostrov potýká již několik let kvůli závažným hospodářským problémům i politickému režimu, kterému vládne komunistická strana. Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která spolupracuje s OSN, jsou nejčastější cílové destinace Spojené státy, Mexiko a Kanada.
Počet obyvatel výrazně klesá pod hranici deseti milionů lidí. V loňském roce se počet obyvatel na Kubě snížil o 313 tisíc lidí, většina z nich emigrovala a zbylé číslo asi 136 tisíc značí úmrtí. Za populačním problémem stojí také velmi nízká porodnost – počet narození se za rok 2025 pohybuje kolem 68 tisíc. Na konci roku na Kubě žilo 9,43 milionu obyvatel.
Časté blackouty i politický útlak
Podle expertů jsou hlavní příčinou migrace ekonomické podmínky. Kuba prakticky od pandemie covidu-19 zažívá vážné hospodářské problémy, které se nejdříve dotkly cestovního ruchu.
Kuba opět ve tmě. Ostrov čelí dalšímu blackoutu, třetímu za devět dní |
Kvůli omezeným dodávkám ropy a zastaralé přenosové síti ostrov zažívá časté výpadky proudu, které se ještě zhoršily po zpřísnění amerických sankcí a embarga na dodávky ropy do země na začátku letošního roku. Dalším důvodem pro migraci je nátlak úřadů na lidi, kteří kritizují vládu, a politická perzekuce.
Podle agentury EFE od roku 2017, kdy na ostrově žilo 11,24 milionu lidí, Kuba ztratila zhruba dva miliony obyvatel. Opozice se domnívá, že skutečné počty lidí, kteří Kubu opustili, jsou pravděpodobně vyšší, než kolik uvádí úřady.
Na rozdíl od východoevropských režimů před rokem 1989 kubánská vláda komunistické strany v posledních letech migraci nebrání, ba naopak se snažila se Spojenými státy dojednat legální migrační kanály. Peníze, které migranti posílají svým rodinám na Kubu, jsou pro tamní ekonomiku významným příjmem.
