O konání referenda rozhodne sobotní sjezd krymských Tatarů, který bude řešit především otázku národního sebeurčení. "Otázka územní příslušnosti Krymu se projednávat nebude, půjde spíš o formu národního soužití v nových podmínkách. Naše další kroky budou záviset na výsledcích referenda," citovala agentura Unian Mustafu Džemileva, jednoho z tatarských vůdců, a někdejšího předsedu medžlisu, tradičního tatarského parlamentu.
"Pokud na nás Kyjev zapomene, musíme se tomu přizpůsobit, lidé nějak musejí žít," prohlásil Džemilev. Tatary, kteří jsou stále loajální Kyjevu, se snaží krymská i ruská vláda získat na svou stranu. Slíbenu již mají autonomii, pětinové zastoupení ve volených správních orgánech a vyhlášení tatarštiny za úřední jazyk vedle ruštiny a ukrajinštiny.
Krymští TatařiKrymští Tataři byli kdysi obávanými válečníky. V druhé polovině 16. století vypálili Moskvu a její obyvatele odvlekli do otroctví. O století později společně s Turky podnikli nájezd na Moravu. Během jejich ničivých nájezdů, takzvaných stepních sklizní, prý byly z území dnešní Ukrajiny do otroctví odvlečeny až tři miliony lidí. Moc Osmanské říše ale postupně upadala a v roce 1783 si Krym podmanilo Rusko. Vše definitivně změnila druhá světová válka. Stalin Tatary nařkl z kolaborace s německými okupanty a nechal je vysídlit z úrodného poloostrova do nehostinných stepí Kazachstánu a Uzbekistánu. Nucený exodus si vybral krutou daň, podle tatarských aktivistů do roka zahynula téměř polovina všech vysídlenců. Po pádu sovětské říše se Krymští Tataři začali vracet zpět do svých původních domovů. Na Krymu nyní žije přibližně 270 tisíc Tatarů. Od Ukrajinců a Rusů se liší jednak svým jazykem, který je příbuzný turečtině, a jednak náboženstvím - jsou muslimové. Jejich historickým centrem je Chánský palác v Bachčisaraji. |
To, že Rusko v minulosti Tatary poškodilo, uznal i ruský prezident Vladimir Putin po setkání s Džemilevem. Slíbil dokonce "obnovit jejich práva a očistit jejich dobré jméno".
Džemileva ale mezitím simferopolská vláda prohlásila za na Krymu nevítanou osobu. Kreml se podle Tatarů snaží narušit jejich soudržnost.
"V jednadvacátém století není pravděpodobné, že nás nuceně deportují dobytčími vagony jako v roce 1944. Ale nejspíše to bude nátlak, represe a snaha zničit ty členy politické elity krymských Tatarů, kteří se neskloní před okupační silou," řekl Džemilev. "Hádám, že teď vynaloží mnoho námahy na to, aby krymské Tatary rozdělili a alespoň část jich získali na svou stranu."
Krymští Tataři se bojí pogromů
Trauma deportací se navíc krymským Tatarům nově připomnělo. "Požádali jsme krymské Tatary, aby uvolnili část svého území pro sociální potřeby," řekl ve čtvrtek krymský vicepremiér Rustam Těmirgalijev. "Ale jsme připraveni přidělit a legalizovat mnoho dalších parcel, abychom krymským Tatarům zajistili normální život." Vláda chce podle Těmirgalijeva "regulovat" území, které po pádu Sovětského svazu nelegálně obsadili tatarští navrátilci, uvedl list Moscow Times
I když vicepremiér zopakoval, že zástupci Tatarů budou mít své zastoupení v krymské vládě, vyvolává zatím zdánlivě dobrovolné přesidlování Tatarů mrazivé vzpomínky na stalinské deportace, během nichž zahynula téměř polovina všech tatarských vysídlenců. Pokud svou žádost krymská vláda formalizuje, dotkne se podle Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL) prakticky všech krymských Tatarů.
Po jejich návratu v 90. letech jim totiž vláda upřela právo na půdu, a tak byli nuceni stavět improvizované příbytky na pozemcích, které jim nepatří. Tataři tak podle právníka Nadira Bakira z Nadace na podporu původních obyvatel Krymu zůstali v právním vakuu. "Soudím, že přišli s vysidlováním krymských Tatarů jako s formou legálního pogromu, kterým začínají etnické čistky," řekl RFE/RL Bakir.
