„Všechno pro ruské vítězství“. Propagandistický slogan okupačních sil lze nyní zahlédnout na skoro všech hlavních krymských podnicích. Označuje novou realitu, kdy Rusové nutí všechny možné firmy i samotné civilisty vyrábět a poskytovat vojenský materiál či jídlo pro ruskou armádu na Ukrajině, uvádí Rádio Svobodná Evropa.
Jedním z podniků přinucených plnit zájmy ruských vládců Krymu je závod na výrobu chodníkových dlaždic či elektronického vybavení Fiolent v Simferopolu. Nyní vyrábí výhradně pro ruské ministerstvo obrany, pyšně sdělil Moskvou dosazený premiér Krymu Sergej Aksjonov.
„Budeme pokračovat v práci ve prospěch naší vlasti. Vše pro frontu. Vše pro vítězství,“ uvedl s až budovatelským nadšením po návštěvě továrny.
O přesunu krymských podniků k válečné ekonomice píší i ruská propagandistická média. „Krymské organizace a podniky nasměrovaly svou práci k pomoci frontě,“ napsal jeden server. „Výrobní kapacity v závodu v Simferopolu se využívají na produkci pozemních, vzdušných a vesmírných zbraní. Krymské pekárny posílají koláče a croissanty na frontu. Simferopolští vysokoškoláci šijí pláštěnky pro armádu. Dobrovolníci z celého Krymu vaří boršč, vyrábějí svíčky a pletou ponožky.“
O zapojení menších podniků a civilistů do logistického systému podpory armády hovoří i nezisková organizace pro práva krymských Tatarů Crimean Tatar Resource Center. „Krymské ministerstvo školství posílá zprávy do chatovacích skupin krymských škol a vyzývá je, aby se podílely na výrobě čepic, kukel a chráničů sluchu pro vojáky,“ říká šéf centra Eskender Barijev. Ministerstvo též stanovuje termíny, dokdy musí školáci vybavení přinést.
Proti bombardování Krymu USA nic nemají, je náš, řekl ukrajinský ministr |
V severokrymském městě Krasnoperekopsk se organizování pomoci pro ruské vojáky ujala místní odnož ruské vládní strany Jednotné Rusko. Od žáků a jejich rodičů se povedlo získat 16 balíčků s ponožkami, léky, potravinami a hygienickými prostředky pro ruské vojáky.
Shromážděný materiál odvážejí krymští představitelé na ukrajinské bojiště. „Navštívil jsem oblast ovládanou našimi válečníky, opět s dary. Přivezli jsme dvě nákladní auta základních věcí – ponožky, oblečení, léky, generátory a tak dále. A našim obráncům jsme přivezli také televize,“ napsal po návštěvě fronty Aksjonov.
Ruský prezident Vladimir Putin v říjnu rozšířil krymským úřadům pravomoc „nárokovat si civilní infrastrukturu pro potřeby ozbrojených sil“. Proruská správa se pokouší podpořit výrobu „základního zboží pro naše válečníky“ též dotovanými půjčkami.
Rostoucí vztek obyvatel
Po ztrátě jihoukrajinského Chersonu začali Rusové Krym „opevňovat“ . Reagovali tak na ukrajinské přiblížení se k poloostrovu, jenž se v minulosti stal několikrát terčem ukrajinským speciálních sil. Aksjonov tvrdil, že kroky ruské správy jsou nutné pro „bezpečnost“ obyvatel Krymu.
Válka se silně negativně podepsala na krymském turistickém ruchu. Kvůli obavám z vpádu Ukrajinců a útokům na místní vojenské letiště či Kerčský most se tam Rusové bojí jezdit.
Nespokojenost na Krymu vyvolávají i zvýšené ceny nebo přítomnost zraněných ruských vojáků v nemocnicích. Na obyvatele se tak nedostává místo.
Nespokojenost na Krymu vhání lidi do partyzánských hnutí. A znervózňuje Rusy |
Z hněvu lidu těží partyzánské skupiny, kterým se daří získávat nové členy znechucené ze způsobu, jakým Rusko poloostrov okupuje. Ti mohou představovat cenný prostředek pro ukrajinské sabotážní snahy.
Kyjev neskrývá, že by chtěl poloostrov okupovaný od roku 2014 zpět. Pro Rusko má Krym speciální význam, samotný prezident Vladimir Putin jej označil za „svatou zemi“ a centrum „národní spirituální jednoty“. V nedávném průzkumu se až 78 procent ruských respondentů vyjádřilo proti tomu, aby se Krym vracel Ukrajincům.
Podle bývalého velitele amerických sil Bena Hodgese mají Ukrajinci našlápnuto získat své území zpět. „Očekávám, že osvobodí Krym v srpnu příštího roku,“ napsal Hodges.
