Produkce zpravodajských agentur je v posledních desítkách hodin výmluvná. Na Krymu vlají ruské vlajky. Na Krymu zní skandování Rusko, Rusko. Krymský parlament obsadili proruští ozbrojenci a krymští Rusové žádají Moskvu, aby na poloostrov vyslala armádu. Kdo ze západních politiků neřekl, že ho dění na Krymu znepokojuje, jako by nebyl.
Chřestění zbraníPoslední vývoj rusko-ukrajinské krize
|
Střídání prozápadních a promoskevských vlád na Ukrajině v posledních deseti letech je vlastně i bojem o černomořský poloostrov, který se nyní dostal do centra pozornosti.
Oranžovou revolucí (2004) k moci vynesený prezident Viktor Juščenko totiž po válce Ruska s Gruzií, do níž se zapojila i ruská černomořská flotila, odmítal podepsat prodloužení pronájmu sevastopolské námořní základny po roce 2017.
Sevastopol, kde můžou kotvit i největší válečné lodě, je pro Rusko klíč k černomořské dominanci. Rozšiřování základny v Novorossijsku, k němuž Putin zavelel po nástupu prozápadního Juščenka, je sice v plném proudu, ale o tom, zda může nová základna plně nahradit Sevastopol, se Rusové přou.
Kreml si oddechl v roce 2010, kdy Ukrajinu ovládl nový prezident Viktor Janukovyč a jeho Strana regionů. Nová garnitura Rusku prodloužila pronájem sevastopolské základny do roku 2042 s pětiletou opcí, Moskva se Janukovyčovi odměnila devítiletou třicetiprocentní slevou na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě má ušetřit až 40 miliard dolarů (800 miliard Kč).
Konflikt demonstrantů před budovou krymského parlamentu:
Armádní pohotovost? Náhoda, tvrdí Rusové
Janukovyčova garnitura se ale nyní musela poroučet a Rusko se hodně rozzlobilo. Prezident Putin, který se k vývoji na Ukrajině dosud veřejně nevyjádřil, nařídil ve středu prověrku bojových schopností západního a části centrálního vojenského okruhu. Kavkazský a dálněvýchodní okruh pohotovosti unikly.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se zaklíná, že prověrka nemá nic společného s krizí na Ukrajině. Ostatně podobné prověrky nařídil Putin opakovaně už loni.
Lodě a protesty na Krymu |
Nicméně 150 tisíc vojáků, jichž se nynější prověření bojových schopností týká, tvoří pětinu početní síly celé ruské armády. Kdyby Ukrajina chtěla vyhlásit podobnou akci, musela by zvednout z kasáren celou armádu včetně letectva a námořnictva.
Za pozornost stojí i to, jaké ruské jednotky mají pohotovost: v centrálním vojenském okruhu to je (podle dostupných informací o struktuře ruského vojska) elitní 2. gardová armáda. V západním vojenském okruhu, přiléhajícím Ukrajině, Polsku, Pobaltí či Finsku, jsou v pohotovosti pozemní, vzdušné i letecké síly. A také gardová parašutistická divize se zkušenostmi z Gruzie a Čečenska.
Dohromady to dělá 90 letadel, 120 helikoptér, 880 vozidel a 80 lodí, uvedl podle agentury RIA Novosti zástupce ministra obrany Anatolij Antonov.
Ruské posily od Soči i od Moskvy. Tedy možná
Není překvapivé, že se v napjaté situaci už objevily zprávy o údajných ruských posilách, které na Krym směřují. Server Flot.com, jenž se věnuje ruskému námořnictvu, s odvoláním na šéfa ukrajinské strany Svoboda Oleha Ťahnyboka informoval o připlutí ruské výsadkové lodi s 200 vojáky a desítkou obrněných transportérů BTR-80 do Sevastopolu.
Ťahnybok také uvedl, že v noci na 23. února iljušiny ruského letectva přesunuly od Moskvy do blízkosti Krymu pluk výsadkářů rovněž zocelený oběma čečenskými válkami i střetem v Gruzii v roce 2008. Zprávu o ruských jednotkách podle svědků spektakulárně četl z displeje mobilního telefonu coby "esemesku přímo z Krymu".
Jenže Ťahnybok je pořád jen jeden zdroj. A také tvrdý protiruský radikál, odpůrce EU, přitom zastánce NATO a jaderného vyzbrojení Ukrajiny. Kromě toho sem tam podepíše text o "zločinech organizovaného židovstva na Ukrajině" nebo mluví (před revolucí) o "Ukrajině vládnoucí moskevsko-židovské mafii".
Historie KrymuKrymu v historii vládli Skytové, Řekové, kteří osídlili území dnešního Sevastopolu, římská říše, ve středověku Bulhaři, Kyjevská Rus, Byzantinci či Zlatá horda. Po vládě Tatarů, kteří dnes na poloostrově tvoří etnickou menšinu, území ovládli Osmané a v roce 1783 ruské impérium. V krymské válce (1853-1856) Británie, Francie a Turecko zastavily ruskou expanzi na jih a podmínky míru zakázaly Rusku zbrojit v Černém moři. Důsledky války bylo například zrušení nevolnictví v Rusku, prodej Aljašky USA (kvůli válečným dluhům) či rozpad rakousko-ruského spojenectví, kvůli čemuž Rakousko čelilo v prusko-rakouské válce Prusku osamoceně. Když roku 1871 Bismarck porazil i Francii, ztratila Paříž sílu vynutit demilitarizaci Černého moře a Rusko zdejší flotilu obnovilo. Za ruské občanské války na Krymu sídlil bělogvardějský generál Wrangel. Schopný velitel, který dokázal u svých vojáků udržet disciplínu, ale získal rozhodující vliv mezi "bílými" až v době, kdy pro ně válka byla ztracená. Zorganizoval velkou evakuaci z Krymu, území opustil mezi posledními. Druhá světová válka přinesla tvrdé boje a německou okupaci. Poté, co Sověti území získali zpět, dal Stalin deportovat všechny krymské Tatary za údajnou kolaboraci s nacisty. Odtud se datuje silný odpor Tatarů, kteří se později na Krym začali vracet, proti Moskvě (reportáž iDNES.cz z Krymu zde). Konference v letovisku Jalta (únor 1945) vymezila poválečné hranice vlivu mezi západními mocnostmi a Sovětským svazem. V roce 1954 daroval Nikita Chruščev Krym Ukrajině coby Rusům blízkému bratrskému národu. Formálně je Krym součástí Ukrajiny dodnes, Rusko má dlouhodobě pronajatou námořní základnu v Sevastopolu. |
Izraelský server DEBKAfile s odkazem na nejmenované vojenské zdroje píše (viz zde), že Rusko ke Krymu přesunulo letecky i po moři jednotky, střežící bezpečnost olympiády v Soči, že uvedlo do pohotovosti transportní letouny a síly rychlé reakce v Rostovu na Donu a přesouvá vojska i Belgorodem, který leží kousek za ukrajinsko-ruskou hranicí nedaleko Charkova.
Lze sice soudit, že informační zdroje Izraelců budou jiné než zdroje ukrajinského radikála Ťahnyboka, brojícího proti Židům, přesto však zprávy o přesunech ruských jednotek nejsou potvrzené.
Nelze vyloučit - a to by Rusku asi málokdo měl za zlé - že se námořníci Černomořské flotily chystají k evakuaci rodinných příslušníků ruských vojáků na dosud proruskými silami ovládaném Krymu v případě eskalace napětí. Nasvědčují tomu prosakující zprávy o kompletaci seznamů rodinných příslušníků.
Námořnictvo USA mezitím Černé moře, v němž mělo po dobu olympiády v Soči dvě lodě, vyklízí. Velitelská loď Mount Whitney, připravená evakuovat americké sportovce v případě teroristických útoků, už je v Istanbulu, odplouvá i raketová fregata Taylor. Tu zdrželo poškození lodního šroubu na mělčině u tureckých břehů.
Letadlovou loď Američané ke Krymu poslat nemohou. Brání v tom zastaralá, ale stále platná konvence z Montreux z roku 1936, upravující pohyb válečných lodí skrz úžiny Bospor a Dardanely. V zásadě chrání černomořské státy, pro něž platí měkčí podmínky, před zásahem zvenčí.
Za studené války se Moskva a Washington obviňovaly z porušování konvence. Rusové například obešli výtky, že ani oni nemohou skrz úžiny poslat letadlovou loď, tvrzením, že oni mají letadlový křižník. Když Američané poslali do Černomoří lodě s raketami o ráži nad povolených osm palců, protestovali. Turecko, strážce dodržování konvence, sovětské námitky odmítlo s vysvětlením, že konvence omezuje kanóny ("guns") a ne raketomety. (Turci už tehdy byli v NATO.)
Hrozí válka? Ukrajinské námořnictvo by nemělo šanci
Co se tedy na Krymu bude dít dál - a mohou o něj Rusko a Ukrajina bojovat? Nezdá se až tak nepravděpodobné, že území, na němž tvoří 60procentní většinu etničtí Rusové a které do roku 1954 k Rusku patřilo, bude po vzoru například Jižní Osetie hledat sblížení s Moskvou a vyhlásí samostatnost.
Krize na UkrajiněJANUKOVYČ: Jsem pod ochranou Ruska ÚSTAVA: Ukrajinu vede ministr vnitra MAJDAN: Na náměstí vzniká stát ve státě TYMOŠENKOVÁ: Jste hrdinové tohoto století KRYM: Parlament obsadili proruští ozbrojenci OBVINĚNÍ: Kyjev vydal zatykač na Janukovyče OBRAZEM: Zlaté kohoutky v Janukovyčově sídle DOKUMENTY: Opulentní účty a seznam nepohodlných |
Dvoumilionový Krym ale není maličká Jižní Osetie, kterou před šesti lety Rusko v krátké válce vyrvalo Gruzii. Krym je sedmkrát větší, čtyřikrát hustěji zalidněný a Rusko k němu nemá pozemní přístup. Ukrajina by byla tvrdší soupeř než Gruzie (více o ukrajinské armádě zde) a lze i předpokládat, že v případě bojů o Krym by Západ na Rusko vyvinul násobně větší diplomatický tlak než kvůli malé Gruzii.
Po vojenské stránce je ale pánem situace Rusko. Jeho flotile vévodí raketový křižník Moskva nesoucí řízené střely s tunovou hlavicí, které dosáhnou prakticky kamkoliv v Černém moři. Černomořskou flotilu dále tvoří raketový torpédoborec, jedna ponorka a tři fregaty, z menších plavidel pak čtyři korvety a šest raketových člunů. Do roku 2020 Rusko plánuje přidat šest či sedm nových fregat (zdroj zde).
Ukrajinská flotila má jedinou, poměrně slabě vyzbrojenou fregatu, která se nyní účastní protipirátské mise v Adenském zálivu. Dále zastaralou ponorku, čtyři korvety a tři raketové čluny. Pro Rusy by nebyla soupeřem na dlouho.
Pokud jde o vzdušné síly, ukrajinské letectvo má podle různých zdrojů zhruba osm desítek stíhaček MiG 29 a zhruba čtyřicítku letounů Su-27, z nichž je však bojeschopná necelá polovina. Desítky ukrajinských migů mají základnu přímo na Krymu, jsou zde i protiletecké raketové baterie S-300, ovšem řada těchto prostředků není modernizovaná a jejich případná účinnost je sporná.
Rusko má v oblasti velkou leteckou základnu Krymsk, vzdušnou čarou 370 km od Sevastopolu. Na základně jsou podle neoficiálních informací zhruba čtyři desítky stíhaček Su-27. Na dalších základnách jižního vojenského okruhu má Rusko k dispozici další desítky stíhaček obou zmíněných typů i jiné bojové letouny.
Války se ale rozhodují na zemi a záleželo by na tom, kolik vojáků dokáže Ukrajina na Krym, na jehož silnicích vyrůstají protitankové zátarasy a kde nemá sídlo jediná ukrajinská pozemní brigáda, dostat. Severně od Krymu sídlí tři ukrajinské brigády - obrněná, mechanizovaná a výsadková. Rusko má v Sevastopolu 13 tisíc vojáků, je to jeho největší základna mimo ruské území.
Jak ale na webu RIA Novosti píše šéf zahraniční mutace agentury Nali Abdulajev, příliš tvrdý postup by se Rusku mohl vymstít: nahnal by Ukrajinu do náruče Západu a případná anexi Krymu by Rusku mohla vynést hněv a teroristické útoky ukrajinských nacionalistů (analýzu v angličtině čtěte zde).
Ukrajina, Krym
