Představte si následující scénu: prosincová neděle, půl šesté večer, tma jako v pytli. Podél frekventované výpadovky z Exeteru na jihozápadě Anglie se pohybuje vysokozdvižný vozík a muži sundávají britské a anglické prapory vesele ve větru plápolající – nelegálně – na stožárech veřejného osvětlení. Jen s nepatrným zpozděním za nimi muž se žebříkem instaluje prapory nové. Komická scéna, kdyby ovšem neilustrovala rozdělení současné společnosti.
V létě způsobila rozruch poslankyně strany Reform UK Sarah Pochinová: stěžovala si, že vidět reklamy „plné černochů a Asijců“ ji „přivádí k šílenství“ a že to neodráží britskou společnost.
