Tajná místnost o rozměrech 10 krát 3 metry byla objevena v roce 1975, kdy úředníci hledali nový východ z Medicejské kaple, aby uspokojili stále větší počet návštěvníků.
Tehdejší ředitel muzea Paolo Dal Poggetto pevně věřil, že nalezené kresby jsou od Michelangela. Poté ovšem vypukla ostrá debata, která trvá dodnes.
„Hlavní znalci Michelangelových kreseb v době objevu před 50 lety jeho autorství odmítali,“ řekla současná ředitelka Paola D’Agostino. „Jiní měli umírněnější názor, že některé mohou být od Michelangela a jiné od jeho následovníků. Debata stále pokračuje.“
Místnost sloužila až do roku 1955 k uskladnění uhlí. Poté byla na desítky let uzavřena a zapomenuta pod padacími dveřmi, které byly zakryty nábytkem. (31. října 2023)
Místnost sloužila až do roku 1955 k uskladnění uhlí. Poté byla na řadu let uzavřena a zapomenuta pod padacími dveřmi, které byly zakryty nábytkem.
Samotné kresby byly v roce 1975 objeveny pod dvěma vrstvami omítky. Přístup do místnosti byl poté na následující půl století přísně omezen.
Od letošního 15. listopadu bude každý týden umožněn přístup až 100 návštěvníkům na základě rezervace. Do kaple budou vždy puštěni čtyři lidé, kteří budou moct v prostoru strávit maximálně 15 minut.
Úkryt před hněvem papeže
Podle Dal Poggettovy teorie se Michelangelo v malém prostoru ukryl před „hněvem papeže Klementa VII.“ za podporu krátce trvající republiky, která svrhla Medicejské.
Načrtl si zde také studie k některým svým projektům. Mezi ně patří i skici, o nichž se předpokládá, že zachycují nohy Giuliana de’ Medici (Julián Medicejský byl mladší syn Petra Medicejského Dnavého a bratr Lorenza Nádherného, s nímž spoluvládl Florencii, pozn. red.), jež jsou umístěny v Nové sakristii poblíž vchodu do tajné místnosti.
Úředníci se rozhodli místnost v omezené míře zpřístupnit veřejnosti a v zájmu ochrany děl budou střídat LED světla s delšími obdobími tmy.
