„Tyto volby nebyly ani demokratické, ani poctivé. Byly plné manipulací,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Několika stovkám tisíc moldavských občanů, kteří žijí v Rusku, nebyla poskytnuta možnost hlasovat. Tedy velmi velká část občanů neměla možnost hlasovat, na rozdíl od těch občanů, kteří pracují v evropských zemích. Je jasné, že to nemohlo neovlivnit výsledky voleb, které není možné považovat za férové,“ řekl podle agentury TASS.
Na perspektivy dalších vztahů mezi Moskvou a Kišiněvem za nynějšího moldavského vedení nelze podle Peskova hledět „růžovými brýlemi“. Mluvčí Vladimira Putina současně odmítl obvinění, že by se Rusko vměšovalo do moldavských voleb. „Žádné vměšování nebylo a ani být nemohlo. Nejsme nijak přítomni v Moldavsku,“ tvrdil Peskov, podle kterého proruská moldavská opozice čelí nezákonnému pronásledování.
Moldavsko se těsně vyslovilo pro cestu do EU. Kremlu se výsledek nelíbí |
Rusku se nepodařilo rozložit demokratické instituce a volební proces v Moldavsku, uvedl v pondělí americký prezident Joe Biden v reakci na výsledky druhého kola prezidentských voleb v této zemi na jihovýchodě Evropy. Rusko se podle Bidena po měsíce snažilo moldavské instituce i volební proces narušovat. „Ale nepovedlo se mu to. Lidé v Moldavsku se chopili svého demokratického práva, aby si vybrali svoji vlastní budoucnost a rozhodli se jít cestou s Evropou a demokraciemi jinde ve světě,“ uvedl americký prezident v prohlášení, v němž Sanduové blahopřál k „historickému znovuzvolení“.
Po sečtení všech hlasů odevzdaných v nedělním druhém kole prezidentských voleb jich tato politička získala 55,33 procenta, její protikandidát Alexandr Stoianoglo 44,67 procenta. Bývalého generálního prokurátora Stoianogla podporovala opoziční Strana socialistů, označovaná za proruskou.
Hlasování v Moldavsku hlídala Češka: Pokud nebude v Evropě, obsadí ho Rus |
Sanduové k volebnímu vítězství gratulovali přední evropští politici, včetně šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského nebo německého kancléře Olafa Scholze.
Moldavsko opakovaně obviňuje Rusko, že proti Kišiněvu vede hybridní válku, vměšuje se do místních voleb a vede rozsáhlé dezinformační kampaně ve snaze svrhnout vládu a zmařit cestu země do Evropské unie. Rusko vnímá snahu o integraci Moldavska do EU jako negativní krok a zasahování Západu do své sféry vlivu. Moskva, jejíž jednotky jsou umístěny v separatistickém Podněstří, své vměšování do dění v Moldavsku dlouhodobě popírá a vládu v Kišiněvě viní z „rusofobie“.
21. října 2024 |
