Putinova myšlenka se opírá o takzvaný Jednotný hospodářský prostor, který od ledna příštího roku na bázi dosavadní celní unie spojí Rusko, Bělorusko a Kazachstán. V budoucnu by se ke zmíněné trojici států mohly připojit i Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Euroasijský svaz se má stát protiváhou Evropské unie na jedné a čínského vlivu na druhé straně. Moskva se stále zajímá o postsovětský prostor, který označuje termínem "blízké zahraničí". Signalizuje to i převzetí běloruských plynovodů, sbližování s Kazachstánem i nově nalezená přízeň Ukrajiny.
Putin chce vznik svazu oznámit dvacet let poté, co se komunistické impérium rozpadlo. V prosinci 1991 se v rezidenci Viskuli v Bělověžském pralese sešly špičky sovětských svazových republik, aby jednaly o osudu hroutícího se Sovětského svazu.
Spiklenci z pralesa
Prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič ale nakonec podepsali tzv. bělověžskou dohodu, která existenci mocného impéria po 69 letech ukončila.
"My, prezidenti Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny, konstatujeme, že Svaz sovětských socialistických republik jako subjekt mezinárodního práva a geopolitické reality končí svou existenci," zní text dokumentu, který završil touhy sovětských republik po samostatnosti.
O dva týdny později podepsali v Alma-Atě nejvyšší představitelé jedenácti bývalých svazových republik protokol k bělověžské dohodě a potvrdili zánik SSSR. Michail Gorbačov odstoupil z funkce sovětského prezidenta a nad Kremlem zavlála vlajka Ruské federace.
SSSR se ale začal hroutit už na počátku 80. let, kdy americký prezident Ronald Reagan Sovětský svaz označil za "říši zla" a Gorbačov zavedl perestrojku a politiku "glasnosti", kterou odstartoval změny v diplomacii SSSR i na politické mapě světa.
Sovětská agonie
Politika nevměšování se do záležitostí východoevropských zemí předznamenala zánik socialistického bloku v Evropě. Moskva také přestala s vývozem komunistické revoluce do třetího světa a v únoru 1989 odešel poslední sovětský voják z Afghánistánu.
Uvnitř SSSR vyhlásily nezávislost jako první pobaltské země. Když začal požadovat suverenitu i pilíř SSSR - Rusko, rozpad byl na spadnutí. Téma nezávislosti vyhrotilo letitý konflikt mezi Borisem Jelcinem a Gorbačovem, který s rozpadem svazu nesouhlasil.
Jelcinovu převahu potvrdilo schválení deklarace o státní suverenitě RSFSR v červnu 1990. V srpnu následujícího roku se zastánci tvrdé linie pokusili chod dějin zvrátit a pokusili se o puč. Jeho zfušované provedení však rozpad impéria jen urychlilo.
Putin, který kdysi konec sovětského impéria označil za největší geopolitickou katastrofu 20. století, po nedělních volbách čelí oslabení pozic své strany Jednotné Rusko. Přesto se s největší pravděpodobností příští rok stane opět prezidentem, aby mohl realizovat svůj plán na vznik Euroasijského svazu.
