Jedna kráva denně vyprodukuje přibližně 500 litrů metanu. Podle OSN se tím dobytek ze 14,5 % podílí na emisi skleníkových plynů ve světě. Vědci se tak už dlouhé roky snaží přijít na to, jak by se dalo množství metanu vyprodukovaného dobytkem snížit.
Vědci zkouší krmit skot mořskými řasami. Má to snížit produkci metanu |
Jedním z pokusů bylo přidávání mořských řas do krmiva, se smíšenými výsledky už vyzkoušeli také česnek, oregano, skořici a dokonce i kari. Nyní by tou správnou cestou měli být mikrobi.
Ty chtějí vědci implantovat kravám do bachoru, kde by mikroorganismy měly působit tak, aby zvířata při zpracovávání potravy produkovala méně metanu. V mezinárodní studii RuminOmics zkoumali 1016 krav napříč Evropou.
Většinou šlo o holštýnský skot z britských a italských farem, dvě stě zvířat však patřilo do plemene norských červených krav z Finska a Švédska. U obou druhů výzkumníci sledovali jejich zažívání a s ním spojenou produkci metanu a oxidu uhličitého, ale i množství nadojeného mléka.
A zjistili, že když telatům do bachoru implantují mikroby, které se obvykle vyskytují v žaludcích dospělých krav, zvířata při přežvykování a pšoukání vyrobí méně metanu a navíc později vyrobí i více mléka. I to by mohlo světu ulevit, míní. Pokud by každá kráva uměla dát víc mléka, lidé by jich nepotřebovali chovat tolik.
Zatímco britské a italské krávy dostávaly silážovanou kukuřici, jejich skandinávské kolegyně měly jídelníček sestavený z píce. To podle finské vědkyně Johanny Vilkkiové ukázalo, že složení stravy ovlivňuje i mikrobiom krav. Proto by se podle ní měly budoucí výzkum i praxe zaměřit na to, jaké krmivo se kravám dává.
„Naše zjištění jsou zásadním průlomem pro základní výzkum a budou mít pozitivní důsledky i pro dvě obrovské výzvy, kterým mezinárodní komunita bude v dohledné době čelit - klimatická změna a dostupnost potravin,“ popisuje profesor Itzhak Mizrahi z Ben-Gurionovy univerzity v Izraeli. Nyní věří, že se pozitivní účinky implantovaných mikrobů budou projevovat i u koz či ovcí.
