"Jde to opravdu dobře: stále jsou v jedné místnosti a na podlaze není krev," konstatoval nejmenovaný diplomat, který se vídeňských jednání zúčastnil.
Kromě zahraničních prostředníků se dostavili i vyjednavači obou znesvářených stran – tedy Srbů a kosovských Albánců. Málokdo však v pondělí očekával výrazný posun v jednání.
Nakonec do Vídně k počáteční dvoudenní schůzce nepřijeli političtí vůdci, ale jen jejich poradci a vyslanci. Stanoviska obou stran lze ovšem zhruba popsat již teď. Oč tedy jde ve sporu, který koncem minulého tisíciletí (roku 1999) vyvrcholil bombardováním srbského území silami NATO?
Albánci: Chceme nezávislost
Pozice kosovských Albánců je zřetelná: chtějí nezávislost na Srbsku. Respektive na státu s názvem Srbsko a Černá Hora.
Albánci nyní ve dvoumilionovém Kosovu tvoří devadesát procent obyvatelstva. V celé řadě oblastí mu vládnou již nyní, a to přesto, že provincie patří formálně k Srbsku a řídí ji Spojené národy.
Pravda je, že mocenská situace v chudém Kosovu je značně spletitá. Kosovo je dosud částí státu Srbsko a Černá Hora, ale jeho představitelé nemají na život v oblasti žádný reálný vliv.
Rozhodující pravomoci v provincii má nyní zástupce OSN, tedy šéf mezinárodní mise UNMIK. Světová organizace tu ustavila svou vládu poté, co v roce 1999 NATO vojensky zabránilo vyhánění Albánců z Kosova.
Mise UNMIK však na Balkáně nehodlá zůstat navěky navzdory tomu, že hlavně srbští nacionalisté jsou přesvědčeni o opaku. Zástupci OSN proto spolupracují s místní vládou, kterou prakticky tvoří jen etničtí Albánci.
Srbové: Je to náš Jeruzalém
V Kosovu nyní žije podle různých odhadů 100 až 150 tisíc Srbů a Makedonců. Představují pět až osm procent celkové populace.
Žijí v uzavřených enklávách, kde je před zlobou Albánců chrání zahraniční vojáci, mimo jiné i čeští. Srbové přesto trvají na tom, aby Kosovo zůstalo s jejich státem svázáno, byť by podle jejich představ mohlo mít rozsáhlou autonomii.
Bělehrad se nemůže této provincie vzdát nejméně ze dvou důvodů. První je historický. "Říká se, že Kosovo je srbský Jeruzalém, že je kolébkou naší kultury a civilizace," uvedl pro stanici BBC srbský historik Predrag Markovič. "Zdá se nám, že se ztrátou Kosova by zmizela část naší historie," dodává.
Druhý je mocenský. Fakt, že by se Bělehrad vzdal oblasti, o jejíž důležitosti pro národní dějiny jsou Srbové přesvědčováni již od předškolních let, by uškodil jejich pověsti v regionu. Významně by též zkomplikoval situaci nyní vládnoucí srbské garnituře, stále atakované ultranacionalistickými kruhy.
Slabost Bělehradu by též utvrdila lídry Černé Hory v přesvědčení, že Srbsko již k ničemu nepotřebují. Mnozí analytici soudí, že tento dojem mají černohorští předáci již dlouho, a to nezávisle na osudu Kosova.
