„Myslíme si, že je to velmi vážné. Poslanecký klub Fidesz-KDNP se proto rozhodl velmi dát vládě zcela jasně najevo, že brány Maďarska se musí uzavřít ekonomickým migrantům,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu Antal Rogan.
Počet Kosovanů, kteří překročili Maďarské hranice, prudce vzrostl. Jen od září jich sem přišlo už třicet tisíc, zatímco za celý rok 2013 jich bylo pouze šest tisíc. Počet migrantů začal prudce stoupat po červnových volbách v Kosovu a následných nepokojích.
Srbsko mezitím také začalo uznávat doklady vydávané v Kosovu, jehož nezávislost přitom Bělehrad neuznává. Pro Kosovany je tak nyní mnohem jednodušší dostat se do Srbska.
Podle reportérů agentury Reuters je na srbsko-maďarské hranici možné pozorovat desítky mužů, žen i dětí, kteří na cestě do EU zdolávají vodní příkop a pokračují desetikilometrovým pochodem do nejbližší vesnice Ásotthalom.
Srbské úřady podle ministra vnitra Nebojši Stefanoviče za poslední dva dny zadržely na hranicích 290 lidí, kteří se pokoušeli o jejich nelegální přechod.
„Všichni ti lidé přicházejí z Kosova, protože je velmi chudé,“ řekl Reuters jeden z uprchlíků Malsor Sadiku. „Není práce, nejsou peníze, a tak jsme se rozhodli odejít z Kosova a hledat práci i lepší život.“
Útěk není řešení, apeluje prezidentka
Velká část Kosovanů ovšem Maďarsko využívá pouze jako výchozí bod dále na Západ. Řada jich pokračuje i přes Českou republiku. Kosovští Albánci na Západ cestují legálně přes Srbsko, které nezávislost Kosova neuznává a nadále jej považuje za svou součást.
Kosovská prezidentka Atifete Jahjaga své krajany vyzvala, aby zemi neopouštěli. „Řešením není utéct,“ uvedla prezidentka. „Lidé jsou zklamaní, mají obavy, o tom není pochyb. Naše minulost byla velmi obtížná, naši budoucnost ale můžeme vybudovat jedině společně,“ dodala.
Důvodem masového útěku Albánců, kteří tvoří kolem 90 procent kosovské populace, je jednoznačně chudoba. Podle prištinského deníku Koha Ditore nemá 70 procent mladých Kosovanů práci a na 500 tisíc lidí musí denně vyžít s méně než padesáti korunami.
