„Vaše ctihodnosti, obžaloba je naprosto nepodložená a cítím se nevinný,“ pronesl dvaapadesátiletý Thaçi.
Hashim Thaçi rezignoval na úřad prezidenta minulý týden poté, co se dozvěděl o svém formálním obvinění. Nedlouho poté byl zatčen a přepraven do Haagu.
Prokurátoři tribunálu spolu s ním obvinili i další někdejší vůdce UÇK - o den dříve byl zatčen bývalý předseda kosovského parlamentu Jakup Krasniqi. Dalším obviněným je mimo jiné bývalý předseda parlamentu a šéf opoziční strany Kadri Veseli.
Kosovský prezident byl zatčen. Rezignoval kvůli obvinění z válečných zločinů |
Desetibodová obžaloba viní Thaçiho z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti za jeho roli ve vedení UÇK, jejíž bojovníci jsou viněni z nelegálního věznění, zneužívání a vražd zadržených oponentů a údajných zrádců, přiblížila už dříve agentura AP.
Prokuratura už v červnu informovala o existenci obžalovacího spisu, podle něhož jsou Thaçi a ostatní zodpovědní za vraždy 100 civilistů. Pokud by ho soud shledal vinným, hrozilo by mu až doživotní vězení.
Hashim Thaçi patřil k vůdcům povstalecké armády UÇK, která v letech 1998 až 1999 bojovala proti režimu v Bělehradu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. V současné době je ve stejné vazební věznici, kde pobýval a zemřel jeho hlavní rival a srbský exprezident Slobodan Milošević, píše Reuters. Cílem pondělního slyšení je mimo jiné seznámit Thaçiho s body obžaloby a zajistit, aby byla respektována jeho práva.
Tribunál pro Kosovo vznikl po mnoha odkladech a silném tlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele v roce 2015, na základě zprávy Rady Evropy z roku 2011 obsahující obvinění, že bojovníci UÇK obchodovali s lidskými orgány, které odebírali vězňům, a že zabíjeli Srby i Albánce.
Kosovský prezident popřel válečné zločiny. Odstoupí, pokud půjde před soud |
Tribunál má soudit bývalé velitele povstalecké UÇK, která bojovala za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo. Ačkoliv je součástí kosovského soudnictví, sídlí z bezpečnostních důvodů v nizozemském Haagu a jeho členové jsou zahraniční soudci.
Válka za nezávislost Kosova na Srbsku si vyžádala přes 10 tisíc životů, většinou kosovských Albánců. Osud více než 1 600 nezvěstných zůstává neznámý. Boje skončily po 78 dnech náletů NATO, které bombardovalo srbské síly. Kosovo, ovládané Albánci, vyhlásilo nezávislost v roce 2008. Uznalo jej mnoho západních států, nikoli však Srbsko a jeho spojenci Rusko a Čína.
