Thaçi svolal tiskovku dnes ráno a všeobecně se předpokládalo, že na ní oznámí: Kosovo se od Bělehradu odtrhne v neděli 17. února.
Ale předseda vlády překvapil. Hovořil o tom, jak v nezávislém Kosovu budou mít všichni občané bez rozdílu zajištěna ústavní práva a svobody, jak nikdo nebude diskriminován a jak provincie buduje svou vlastní demokratickou identitu. Ale když se ho novináři zeptali, kdy k vyhlášení samostatnosti dojde, odpovědět odmítl. "Máme svou agendu a tou se nyní řídíme," řekl jen.
S nedělí jako datem kosovské deklarace nezávislosti počítá i Rada bezpečnosti OSN ve své poslední zprávě o vývoji v provincii. A nasvědčuje jí i fakt, že v noci na sobotu má Evropská unie začít v Kosovu rozmisťovat členy své administrativní a policejní mise. Některé unijní státy totiž chtěly, aby Brusel misi vyslal ještě před vyhlášením nezávislosti.
Kosovský parlament dnes také upravil svůj jednací řád, aby mohl co nejrychleji schválit všechny zákony nutné k osamostatnění. Italská agentura ANSA s odvoláním na Thaçiho mluvčího napsala, že poslanci schválí deklaraci nezávislosti v neděli v 17 hodin. Premiérův úřad to však podle srbského rádia B92 popřel.
Moskva: Změníme politiku vůči Abcházii a Osetii
Srbsko od samého počátku odtržení Kosova odmítá. Považuje provincii za historickou součást svého území a kolébku vlastní národnosti. To potvrdil i znovuzvolený prezident Boris Tadič, jenž byl dnes slavnostně inaugurován. "Nikdy nevzdám boj za naše Kosovo a všemi silami budu bojovat, aby se Srbsko připojilo k Evropské unii," řekl. Později ještě varoval, že Bělehrad by mohl oslabit diplomatické vztahy se zeměmi, které samostatné Kosovo uznají.
Bělehrad má podporu Moskvy. Ta dnes varovala, že v případě osamostatnění Kosova změní svou politiku vůči gruzínským separatistickým regionům Abcházii a Jižní Osetii. Zda tím však má na mysli rovnou uznání těchto mezinárodně neuznaných oblastí, z prohlášení ruské diplomacie citovaného agenturou Interfax nevyplývá.
Gruzínské autonomní republiky Abcházie a Jižní Osetie od počátku 90. let minulého století usilují o odtržení od Gruzie a připojení k Rusku, připomněla agentura ČTK. Většina jejich obyvatel má ruské pasy. Údajná podpora jejich separatistických snah ze strany Moskvy je jedním z důvodů napjatých vztahů mezi Ruskem a Gruzií.
Moskva opakovaně varovala, že uznání nezávislosti Kosova vytvoří precedent pro další separatistická hnutí ve světě. Naposledy ve čtvrtek obvinil ruský prezident Vladimir Putin Západ, že měří "dvojím metrem", když podporuje nezávislost jihosrbské provincie, ale neuznává ostatní hnutí.
