Victoria Morrisová je na setkání s kosatkami zvyklá. Na to z 29. července však asi jen tak nezapomene. Její loď nedaleko mysu Trafalgar napadlo devět kosatek, které začaly prudce narážet do trupu. Ulomily kormidlo, vyřadily z provozu motor a čtrnáct metrů dlouhé plavidlo otočily o sto osmdesát stupňů.
„Ten zvuk byl skutečně strašidelný. Jak narážely do kýlu, ozývala se příšerná ozvěna. Myslela jsem si, že převrátí loď. A pak ten ohlušující hluk jejich komunikace. Jak na sebe hvízdaly. Bylo to tak hlasité, že jsme museli křičet,“ vzpomínala mladá bioložka pro list The Guardian. „Vypadalo to, že byly domluvené,“ dodala.
Čtyřčlenná posádka vyslala nouzový signál a připravila si záchranný raft. Přibližně po hodině nastal klid. Útok přestal. Loď pak záchranáři odtáhli do přístavu Barbate, kde ji kvůli opravě vytáhli z vody. Na trupu byly jasně patrné stopy po zubech.
Podobných incidentů přibývá od Galicie po Gibraltar. Zatím poslední případ byl zaznamenán nedaleko přístavu La Coruña, kde kosatka nejméně patnáctkrát plnou silou narazila do jedenáctimetrové britské jachty. Vyřadila kormidlo a loď musela být odtažena do přístavu.
Následky pandemie?
Kosatka dravá je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je to inteligentní zvíře žijící ve složitém sociálním systému. Podle vědců je normální, že zvědavé kosatky doprovázejí lodě, záměrné útoky na menší plavidla byly však považovány za velmi řídký jev způsobený tím, že zvířata si je spletla s kořistí.
Současné chování kostek u břehů Pyrenejského poloostrova je tak velice nezvyklé. „Aby kosatka urazila kus kormidla z laminátu? To je naprosto šílené. Já ty kosatky znám od mala. Vím, co mají za sebou. O takových útocích jsem nikdy neslyšela,“ uvedla mořská bioložka Rocío Espadaová, která studuje populaci kosatek v Gibraltarském průlivu.
Ta je dnes na hraně vyhnutí. V úžině mezi Afrikou a Evropou dnes žije asi padesát jedinců, které ohrožuje rušná námořní přeprava, znečištění moří i rychlý úbytek tuňáků, o které musí soutěžit s rybáři.
Někteří experti útoky z posledních týdnů považují za vedlejší dopad koronavirové pandemie. Když na jaře v důsledku karanténních opatření lodní doprava ustala, kosatky prožily dva měsíce nezvyklého klidu a ticha. Pak se však hluk lodních motorů opět vrátil, což u nich mohlo vyvolat značný stres.
Zatím není jisté, jestli všechny incidenty podél španělského a portugalského pobřeží má na svědomí jedno stádo. Podle expertů je však nepravděpodobné, že by se tak nezvyklé chování projevilo u více skupin. Kosatky navíc během září běžně migrují za potravou od Gibraltaru až po Biskajský záliv.
