Novinář s ochrannou rouškou v centru Londýna (28. dubna 2020)

Novinář s ochrannou rouškou v centru Londýna (28. dubna 2020) | foto: ČTK

Velké srovnání mrtvých. V Evropě si nejhůř vedla Anglie, ukázala studie

  • 207
Během prvních pěti měsíců tohoto roku zemřelo v Anglii o 7,55 procenta lidí víc než je průměrný údaj za posledních pět let. Ukázala to analýza britských statistiků, kteří porovnávali nárůst úmrtnosti v dvaceti evropských zemích.

Na podobnou analýzu čekali zdravotničtí experti z celé Evropy. Jednotlivé země totiž při sčítání obětí covidu-19 používají jinou metodologii a srovnání tak vždy pokulhává, píše The Washington Post.  

Nárůst celkové mortality zahrnuje nejen lidi, kteří zemřeli s koronavirem, ale například i lidi s jiným onemocněním, kteří se báli vyhledat péči lékaře nebo se jim kvůli přetížení systému nedostalo patřičné péče. Demografové věří, že údaj je nejpřesnějším ukazatelem úmrtnosti během pandemie.

Vše o koronaviru

Speciální příloha iDNES.cz.

  • příznaky nemoci
  • zpravodajství a rozhovory
  • kontakty a pomoc

Nutno poznamenat, že studie britského statistického úřadu není dokonalá. Chybí v ní například Německo, které bylo v počátcích šíření koronaviru v Evropě dáváno za vzor. A za Českou republiku a Itálii zahrnuje data jen do konce prvního květnového týdne. Jednotlivé části Spojeného království jsou v ní uvedeny zvlášť.

Ve srovnání k 22. týdnu letošního roku (tedy 29. květnu) vede nelichotivý žebříček nárůstu úmrtnosti Anglie. Následuje Španělsko, kde zemřelo o 6,65 procenta více lidí než v průměru za posledních pět let, Skotsko (5,11), Belgie (3,89) a Wales (2,78). V některých zemích jako je například Slovensko či Dánsko se dokonce úmrtnost snížila.

Nechoďte do nemocnice, ochraňte systém

Studie řečí čísel potvrzuje březnové reportáže o přeplněných márnicích v Lombardii a Španělsku. Bergamo během nejkritičtějšího týdne vykazovalo téměř desetinásobný nárůst mortality, v Madridu vyskočila o 432 procent.

23. března 2020

V Británii lokální ohniska tak prudký přírůstek nebožtíků nezaznamenala. Nejvíce to bylo v londýnské městské části Brent (v polovině dubna 4,5krát více oproti průměru) a v Birminghamu (3,5krát více). Zvýšená míra úmrtnosti však na Ostrovech trvala déle než ve Španělsku či Itálii, a týkala se celé země.  

Analýza tak potvrzuje, že britská vláda se s první vlnou nákazy nevypořádala dobře. Nejdříve zvažovala strategii promoření populace a vytvoření kolektivní imunity, proto karanténní opatření zavedla příliš pozdě, připomíná The New York Times.

Svoji roli mohla sehrát i výzva premiéra Borise Johnsona, aby lidé zůstali doma a ochránili britský zdravotnický systém. Ten ve srovnání s jinými zeměmi skutečně situaci zvládl, podle expertů si však veřejnost premiérovu radu vzala snad až příliš k srdci a někteří lidé s rakovinou či srdečními poruchami zemřeli doma místo toho, aby šli do nemocnice.

Jak naštvat Španěly

V Británii nyní počet nově nakažených opět stoupá. Země proto nejméně o dva týdny odloží plánované uvolnění dalších restrikcí. Nadále zavřené tak zůstanou kasina, bowlingové herny či koncertní a konferenční sály. Také tribuny při sportovních zápasech musejí ještě zůstat prázdné.

„S narůstajícími počty jsme vyhodnotili, že bychom teď měli zbrzdit, abychom virus udrželi pod kontrolou,“ řekl BBC Boris Johnson. Jeho kabinet také v pátek  zpřísnil opatření na severu Anglie, kde se nyní nesmí setkávat lidé z různých domácností.

V obavách z druhé vlny covidu-19 také nařídila dvoutýdenní karanténu všem cestujícím ze Španělska. Zaskočila tím nejen tisíce britských dovolenkářů na Pyrenejském poloostrově, ale i vládu v Madridu. Premiér Pedro Sánchez do Londýna vzkázal, že současný nárůst případů je omezen jen na Katalánsko a Britové jsou podle něj více v bezpečí ve Španělsku, než doma.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video