„Nedávné pandemie jsou přímým důsledkem lidské činnosti, zejména našich globálních finančních a ekonomických systémů, které se snaží o růst za každou cenu,“ říkají vědci Josef Settele, Sandra Díazová, Eduardo Brondizi a Peter Daszak, kteří loni publikovali komplexní studii o stavu Země.
Podle nich má lidstvo nyní příležitost k překonání krize a zamezení vzniku budoucích problémů. „Rostoucí odlesňování, nekontrolované rozšiřování zemědělství, těžba a masivní infrastruktura vytvořili společně s vykořisťováním volně žijících druhů dokonalou bouři pro přelévání nemocí,“ shodují se.
Koronavirus ve světě   |
Tyto činnosti způsobují podle expertů pandemie tím, že přivádějí stále větší množství lidí do kontaktu a konfliktů se zvířaty, ze kterých pochází až sedmdesát procent nově se objevujících lidských chorob.
„V kombinaci s urbanizací a masivním nárůstem letecké dopravy to neškodnému viru v asijských netopýrech umožnilo přinést nevýslovné lidské utrpení a zastavit ekonomiky a společnosti po celém světě,“ říká Settele pro list The Guardian s tím, že koronavirus může být jen začátek.
Jde o společné zdraví lidí, zvířat a přírody
Budoucí pandemie se budou podle odborníků pravděpodobně opakovat častěji, šířit rychleji, budou mít větší ekonomický dopad a zabíjí více lidí, pokud nebudeme mimořádně opatrní ohledně dopadů svých současných rozhodnutí.
Sociální izolace kvůli koronaviru možná potrvá až do roku 2022, varuje studie |
Světoví lídři by měli podle Daszaka v miliardových ekonomických balíčcích pamatovat také na ochranu a posílení životního prostředí.
„Uvolnit environmentální standardy a podpořit průmyslová odvětví, jako je intenzivní zemědělství, letecké společnosti či energetická odvětví závislá na fosilních palivech, může být sice účelné, ale bez okamžitých a zásadních opatření si koledujeme o vznik budoucích pandemií,“ varovali na platformě IBES vědci.
Podle nich je nutná globální spolupráce, protože zdraví lidí úzce souvisí s kondicí volně žijících živočichů a stavem životního prostředí. „Je to vlastně jedno společné zdraví,“ myslí si Daszak.
Dodává, že je zapotřebí investovat do sledovacích programů a zlepšení zdravotních služeb v rizikových zemích. „Není to altruismus, ale nutná investice pro dobro nás všech, abychom zabránili budoucím globálním ohniskům nákaz,“ uzavírá Daszak.
