Šéf Institutu Roberta Kocha (IRK) Lothar Wieler potvrdil, že odborníci o této problematice hovořili na neformálním online setkání 14. února. Wieler podle deníku Bild uvedl, že téma je pro německou vládu „tabu“, protože se obává, že taková debata může být považována za rasistickou.
Wieler měl na schůzi popsat, že kvůli tématu oslovil vládní představitele a vybídl je k zahájení diskuse. Podle Wielera je nutné promluvit s vedoucími náboženských komunit v naději, že v kongregacích budou šířit osvětu.
„Jedná se o paralelní společnosti v srdci naší země. Pokud mezi ně chcete dostat zprávu, jde to jen prostřednictvím sociální práce v mešitách. A my se tam nemůžeme dostat, což je špatné,“ prohlásil údajně Wieler.
Dodal, že muslimové tvoří pět procent německé populace, ale „mezi těmi, kteří leží na odděleních intenzivní péče, tato skupina tvoří podstatně více než padesát procent,“ uvedl Wieler podle Bildu. Většina muslimů v Německu pochází z Turecka, arabských zemí, Balkánu či Afghánistánu.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvNěmecko statistiku o etnicitě nevede
O tom, nakolik mohou být lidé z menšinových etnických skupin více zasaženi koronavirem, proběhla v Německu podle The Guardianu velmi malá veřejná debata. Touto otázkou se naopak v posledních týdnech zabývá Británie, kde mají příslušníci etnických menšin v případě infekce koronavirem podle studií dvakrát až třikrát vyšší riziko úmrtí.
Chybějící vitamin, či rasismus? Covidem-19 častěji onemocní etnické menšiny |
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na podzim uvedla, že téměř ve všech členských státech jsou lidé z menšinových etnik „nadměrně zastoupeni“ v případech covidu-19 a následných úmrtí.
K důvodům, proč tomu tak je, patří podle OECD zejména chudoba, stísněné životní podmínky, častější používání veřejné dopravy a výkon zaměstnání, při kterém nelze udržet fyzickou vzdálenost.
Německo sice vede statistiku o počtu lůžek na JIP obsazených lidmi s koronavirem, včetně podrobností o jejich věku a pohlaví, ale nemá žádné oficiální statistické údaje o etnickém původu pacientů. Němečtí politici nyní čelí obvinění ze zanedbání či bagatelizace tohoto problému.
Lidé s komunikační bariérou
Thomas Voshaar, jeden z plicních specialistů, měl podle Bildu na zmíněné schůzce uvést, že velká část pacientů s koronavirem, které na JIP viděl, „velmi jasně ukazuje, že tu existuje skupina lidí s migračním původem, ke které se politici nesnaží své varování před infekcí dostat“.
Voshaar uvedl, že to dokládá neoficiální telefonní průzkum mezi lékaři na JIP. Podle tohoto průzkumu a lékařů, kteří se zúčastnili online setkání, bylo 50 až 90 procent pacientů s nejtěžším průběhem covidu, které na JIP léčili, právě z etnických menšin. Voshaar dodal, že jeho tým se rozhodl tyto pacienty interně označovat jako „lidi s komunikační bariérou“.
Německo začne postupně rozvolňovat opatření, otevřou obchody nebo divadla |
Wieler řekl, že schůzka nebyla „veřejnou diskusí mezi odborníky, ale neformálním sdílením informací“. Účastníci podle něj „nedospěli k žádným konkrétním závěrům, ale pouze zvážili nápady“.
Magazín Focus nicméně ve středu informoval, že se v posledních dnech obrátil na lékaře intenzivní péče po celém Německu a zjistil, že jejich zkušenosti široce podporují obavy diskutované na schůzce.
„Je pravda, že pacienti s původem z etnických menšin jsou na JIP velmi nadměrně zastoupeni,“ řekl Focusu jeden z lékařů. „Bylo to zvláště patrné během druhé vlny pandemie, kdy tvořili zdaleka největší podíl pacientů, kteří vyžadovali terapii,“ dodal.
V Německu za posledních 24 hodin přibylo 11 912 nových případů covidu. RKI registruje od začátku pandemie v zemi s 83 miliony obyvatel už téměř 2,5 milionu potvrzených případů infekce. Po napadení virem SARS-CoV-2 zemřelo v Německu už více než 71 tisíc lidí.
