Skupina vědců z čínského Wu-chanu, odkud se koronavirus rozšířil, se domnívá, že izolace milionů lidí v karanténě mohla způsobit mutace v genetickém složení viru, které vedly k mírnějším příznakům nemoci nebo dokonce k úplnému vymizení příznaků v časném stádiu infekce.
Čínská vláda uzavřela jedenáctimilionový Wu-chan 23. ledna. Lidé nesměli opouštět své domovy, zastavila se doprava a uzavřela veřejná místa. Přísná opatření se později rozšířila i do dalších měst v provincii a postihla téměř 60 milionů lidí.
Specialistka na respirační onemocnění Čan Čangová a její kolegové z nemocnice na Wuchanské univerzitě během výzkumu zaznamenali u pacientů s nemocí COVID-19, kterou koronavirus způsobuje, neobvyklý trend.
„Zjistili jsme, že počáteční příznaky pacientů přijatých po 23. lednu se začaly lišit od těch, kteří byli přijati dříve, což přineslo nové diagnostické výzvy,“ uvedla studie. „Některé běžné příznaky nemoci COVID-19, jako je horečka, únava, zahlenění či bolest svalů byly výraznější u pacientů přijatých před 23. lednem, ale zároveň zákeřnější u pozdějších pacientů,“ dodali autoři.
Po karanténě se snížil výskyt příznaků
U pacientů, kteří byli po 23. lednu pozitivně testováni na koronavirus, se tyto příznaky příliš nevyskytovaly. Podle wuchanské studie se u nich snížila o 50 procent horečka, o 70 procent únava a o 80 procent bolest svalů. Někteří z osmdesáti účastníků studie byli úplně bez symptomů.
Koronavirus už se rozšířil téměř po celém světě a zabil více než šest tisíc lidí. Nemocí COVID-19 se zatím nakazilo kolem 180 tisíc lidí. Vědci jsou přesvědčení, že koronavirus se bude nadále vyvíjet.
Italské nemocnice zachvátila panika. Ventilátor má cenu zlata |
Například v Itálii bylo zjištěno, že virus sdílí geny, které dříve experti detekovali v Německu, ale nebyly pozorovány ve vzorcích z Číny.
Samostatná studie vědců z Pekingské univerzity a Čínské akademie věd zveřejněná 3. března v magazínu National Science Review poté dospěla ohledně účinku karantény k podobnému závěru.
Tato vědecká skupina analyzovala data ze 103 vzorků odebraných od pacientů v Číně a dalších zemích. Zjistila, že nejranější případy ve Wu-chanu se mohly vyvinout ve dva konkurenční kmeny – dřívější a novější agresivnější.
Studie zatím nejsou podle některých expertů přesvědčivé
Novější kmen viru tvořil 96 procent vzorků odebraných na začátku ledna, což naznačuje, že byl více infekční. Tento agresivnější kmen byl ale méně převládající ve vzorcích z Číny a dalších zemí odebraných po propuknutí nákazy ve Wu-chanu – klesl na přibližně 60 procent z celkového počtu.
Vědci připsali tuto změnu viru právě masovým karanténám. „Tato lidská intervence mohla způsobit silný selektivní tlak na agresivní typ,“ uvedli.
Italský pacient 0 se nejspíš nakazil v Německu, ne v Číně, tvrdí experti |
Další studie Centra pro kontrolu a prevenci nemocí provincie Chu-pej na základě analýzy 146 vzorků rovněž potvrdila, že se virus se rozdělil na dva hlavní typy.
„Genetické složení viru se změnilo po zavedení karanténních opatření. Mutace se vyskytly po celém světě a poskytly možnost rozsáhlé adaptace,” uvedla studie.
Někteří odborníci nicméně poznamenali, že studie o mutaci viru nejsou zatím přesvědčivé. „Pozorování nemocnice ve Wu-chanu je sice cenné, musí se s ním ale zacházet opatrně, protože zahrnovalo méně než sto pacientů,“ uvedl pod podmínkou anonymity lékař z veřejné nemocnice v Pekingu.
„Zda karanténní opatření opravdu mohla mít takový velký a téměř okamžitý dopad na vývoj viru, zůstává nejasné,“ prohlásil lékař.
