„Nebezpečí přenosu viru mezi lidmi není vyloučené, ale je velmi nízké,“ prohlásily čínské úřady v lednu, když se lokální epidemie začala šířit do světa. Nový typ koronaviru se tehdy dostal do Thajska a Japonska a tržiště s divokými zvířaty ve Wu-chanu se čím dál víc stávalo mediálním tématem.
Oficiálně se nákaza stala pandemií před měsícem. O povaze lidí, přístupu vlád v různých zemích i připravenosti na katastrofy za tu dobu ukázala mnohé.
1. Lidstvo koronaviry zná, ten poslední zabíjí nejvíc
Byť pro většinu populace byl termín koronavirus zkraje roku novinkou, nespadl z nebe. Vědci jej používají jako souhrnné označení pro čtyři rody virů, které se běžně vyskytují v populaci a u lidí i zvířat vyvolávají různě závažné nemoci. Název odkazuje na uspořádání povrchu lipidového obalu virů, který připomíná sluneční koronu.
Covid-19Nový typ koronaviru vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky, jako jsou horečka, kašel a problémy s dýcháním. Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání plic. Na virus umírají převážně senioři a chronicky nemocní pacienti, ale nevyhýbá se ani lidem v plné síle nebo dětem. Inkubační doba nemoci je zhruba od dvou do čtrnácti dnů, nejčastěji trvá okolo pěti dnů. Virus může nakažený vylučovat už den až dva před prvními příznaky. |
Koronaviry mohou nakaženému způsobit pouhé nachlazení, ale také smrtící chorobu. V minulosti už lidstvo tyto viry zasáhly dvakrát. V letech 2002 až 2003 to byl těžký akutní respirační syndrom (SARS), kterým se nakazilo přes osm tisíc lidí a 774 zemřelo.
O deset let později přišel vysoce nebezpečný MERS neboli blízkovýchodní dýchací syndrom, který zasáhl 2 494 lidí a 858 z nich zabil.
Nový typ koronaviru, který svět trápí nyní, už ovšem počtem nakažených i obětí oba své předchůdce překonal. Dosud se celosvětově nakazilo přes 1,6 milionu lidí. Nemoci podlehlo více než 95 tisíc z nich, uzdravilo se pak na 355 tisíc lidí.
Podíl pacientů, kteří kvůli infekci novým typem koronaviru umírají, se v jednotlivých zemích výrazně liší. Nejvyšší smrtnost na nemoc covid-19 z nejvíce zasažených zemí je ve Francii, kde překračuje 13 procent, a v Itálii, ve které dosahuje 12,7 procenta. Naopak v Německu je jen okolo dvou procent. Podle studií až 60 procent nakažených minimálně dočasně přišlo o čich a chuť.
2. Pomalá WHO a šíření ve světě
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila 30. ledna globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii však šíření koronaviru označila až 11. března. Podle kritiků to měla udělat mnohem dřív, v té době už byl totiž virus dávno za hranicemi Číny i Asie.
První tři případy nákazy v Evropě ohlásili lékaři 24. ledna ve Francii a postupně nemoc zasáhla všechny evropské země. Nejvíce mrtvých hlásí Itálie, kde nemoci dosud podlehlo na 18 300 lidí. Ve smutné bilanci ji brzy začala dohánět zmíněná Francie a hlavně Španělsko, kde už zemřelo téměř 15,5 tisíce lidí. Největší počet nakažených pak mají Spojené státy, přes 460 tisíc případů.
Koronavirus ve světě   |
Nákaza už podle statistiky americké Univerzity Johnse Hopkinse zasáhla 184 zemí a území. Rozšířila se na všechny kontinenty kromě Antarktidy. Posledním zasaženým světadílem byla Jižní Amerika, kde se nemoc poprvé vyskytla v Brazílii, a to 25. února. V Česku testy odhalily první tři případy nákazy koronavirem 1. března, všichni nakažení přicestovali z Itálie. Bez potvrzené oběti v Evropě zůstává už jen Vatikán.
Ve 21. století je koronavirus už druhou pandemií, tou první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010, při níž zemřelo na 18,5 tisíce lidí. Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.
3. Íránské tutlání, Trumpův čínský virus, britská imunita
Způsob, jakým se jednotlivé státy k nákaze postavily, často odrážel dlouhodobou politiku tamních vládních elit. Už samotná komunistická Čína je kvůli němu pod palbou kritiků. Na jedné straně sice bezprecedentně odřízla epicentrum Wu-chan od okolního světa, aby zamezila dalšímu šíření viru.
Na té druhé ovšem ztrestala lékaře, který na hrozbu jako jeden z prvních upozornil, a skutečné počty obětí se zřejmě už nikdy nedozvíme. Katastrofálně k problému přistoupil také Írán, který ho před veřejností dlouho tajil. Nechal tak masově nakazit nejen vlastní občany, ale i turisty, kteří pak nemoc odvezli do svých zemí. Íránským pohřebním ústavům pak brzy nezbylo než začít kopat masové hroby.
Prezident těžce zasažených Spojených států Donald Trump zase měnil názor na koronavirus skoro tak často, jako si lidé vyvářejí doma ušité roušky. Od hoaxu přes snadno zvládnutelný problém nedávno přešel k termínu „čínský virus“ a k výhrůžkám vůči Číně. V Bělorusku se dodnes tváří, že by měl život běžet normálně dál, byť za oponou masivně testují. Testy pro všechny a zdarma na rozdíl od většiny postižených zemí pak nabízejí na Islandu.
VIDEO: Od hoaxu k pandemii. Jak Trump měnil názor na koronavirus |
V Turecku zase vzhledem k epicentru nákazy v sousedním Íránu brzy zavřeli hranice a najeli na uzavírání veřejných míst, mešity ovšem zůstaly dlouho otevřené. Turci si všímají podezřele nízkých počtů případů a nyní i otevírání věznic - na svobodu jdou zločinci, ale mnohdy nevinní političtí vězni dál sedí.
Také Velká Británie nejdřív zůstávala v klidu, tamní premiér Boris Johnson věřil, že si populace brzy vytvoří „kolektivní imunitu“ a zastavení života v zemi nebude potřeba. Svůj názor změnil, když se situace začala vymykat. A nakonec s nemocí covid-19 skončil sám na jednotce intenzivní péče.
4. A začala válka. O roušky
Nosit, nebo nenosit? Zatímco Česko nebo Slovensko občany prakticky hned na začátku vyzvalo, aby ven nevycházeli s odkrytým obličejem, jinde povinné roušky dlouhé týdny považovali za zbytečně přehnané. Až nyní postupně docházejí k tomu, že by se to přece jen hodilo.
Jenže kde je vzít? Ústenky, respirátory, dezinfekce i plicní ventilátory se staly zoufale nedostatkovým zbožím, o které státy bez velkého přehánění vedou válku. Vlády se navzájem obviňují ze vzájemných krádeží zakázek a přeplácení dodavatelů. Podvedli údajně českou, slovenskou i belgickou vládu.
A Čína, do které se na začátku pandemie svážely zásoby ochranných prostředků, teď ze situace coby největší světový dodavatel těží nejvíc.
Dosud se stoickým klidem ovšem k nákaze přistupuje Švédsko, které nechalo otevřené školy, obchody i fitness centra. Říká, že nemůže přijmout „drakonická opatření, která by měla omezený dopad na epidemii, ale vyřadila by společnost z chodu“.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tv5. Celosvětová karanténa drtí ekonomiku
Právě dopad na ekonomiku je teď ostatně předmětem sporů mezi zastánci a kritiky přísných kroků vlád. Druhá skupina poukazuje na Jižní Koreu, které se podařilo získat nad epidemií kontrolu i bez „uzamknutí“ společnosti.
Krize tak jako tak citelně zasáhne celosvětovou ekonomiku. Prognózy hovoří o propadech a podle většiny odhadů bude ekonomika postižena mnohem hůře, než tomu bylo za hospodářské krize v letech 2007 až 2009. Řada zemí už schválila nebo očekává rekordní deficity státních rozpočtů.
Měsíc nouzového stavu: jak koronavirus změnil Česko |
Mezinárodní organizace práce (ILO) už v polovině března varovala, že epidemie a s ní spojená globální ekonomická krize by mohla na celém světě vést k zániku až 25 milionů pracovních míst. Americká centrální banka (Fed) koncem března odhadla, že by v USA mohlo šíření koronaviru vést k zániku 47 milionů pracovních míst.
Největší pokles hrubého domácího produktu (HDP) očekávají ekonomové v Itálii, obchodní svaz Confesercenti počítá, že se HDP do konce roku sníží o devět procent. Kromě obchodníků a velkých firem nákaza drtí také pořadatele kulturních akcí, umělce či sportovce. Neuskuteční se například tenisový Wimbledon, olympijské hry v Tokiu se zase posunou o rok.
