Podle Zdeňka Matějovského sledovali Kanaďané nejprve to, jak se pandemie vyvíjí v sousedních Spojených státech amerických. Výhodou Kanady oproti USA je podle novináře lepší systém zdravotní péče.
„Rozdíl mezi americkým a kanadským zdravotnictvím je v tom, že kanadské je z převážné části státní, podobně jako v Česku. Nemocnice zatím vše zvládají, ale situace se vzhledem k počtu nakažených vymyká. Hlavně v Québecu, kde je 40 tisíc nakažených, což je více než polovina z celého počtu v zemi.“
Nošení roušek se začíná doporučovat
„Naopak některé provincie epidemie vůbec nezasáhla,“ popisuje Matějovský. „Na začátku, někdy v březnu, tomu lidé nevěnovali takovou pozornost. Ale to se mění. Dokonce v tomto týdnu vystoupil v televizi premiér Québecu a doporučil lidem, aby začali nosit roušky.“
Povinné nošení roušek ale v Kanadě neplatí. Negativní vývoj epidemiologické situace však vyburcoval řadu politiků ke změně postoje. „To, že jsou roušky povinné v České republice, proběhlo i v kanadských médiích.“
„Ve zprávách jsme mohli vidět záběry z Prahy. Na nošení roušek proběhla i reklamní kampaň, ale tím to skončilo,“ dodává Matějovský s tím, že oficiálně pro pokrývku nosu a úst platí pouze neoficiální doporučení v některých provinciích.
Ostatní opatření v Kanadě jsou podle spolupracovníka iDNES.cz velmi podobná jako v ČR. „Kromě potravin jsou uzavřené všechny obchody, dále školy. Vlastně nic nefunguje, ulice jsou liduprázdné.“
Lidé odmítali omezování svobody
„Zajímavostí je, jak rychle se úřady, ale třeba i obchody, postaraly o hygienická opatření. Tři dny po vyhlášení karantény jsem přišel do supermarketu a u vchodu byla umyvadla s teplou vodou, mýdlem a sušičkami na ruce. Na to se tu hodně dbá. Obchody si najaly privátní ochranky, které na dodržování pravidel dohlížejí.“
Ale s restriktivními opatřeními se podle Matějovského v Kanadě dlouho otálelo. „Lidi ve zprávách viděli, jak se restrikcím brání občané v USA. A je to logické. Tady se hodně dbá na osobní svobodu. A když vám najednou někdo nařídí ne tři, ale třicet příkazů, tak jste k tomu skeptičtí.“
„Zkrátka omezovat osobní svobodu příkazem nějakého úřadu se zdejším lidem příčí. Ale nakonec na přísná opatření stejně došlo. A možná kdyby se tak dlouho neotálelo, byla by situace trochu jiná a nemuseli jsme tady v Kanadě čelit tak hrozivým číslům.“
Finanční pomoc byla rychlá
Na rozdíl od vlažného rozjezdu celoplošných omezeních byla finanční pomoc Kanady určená pro občany, kteří se ocitli v nouzi, velmi rychlá. „Premiér Justin Trudeau okamžitě vystoupil v televizi a vzkázal zasaženým občanům, aby se nebáli, že jim poskytne okamžitou pomoc.“
„Spočívá to v tom, že každý, kdo přijde o práci, bude dostávat 2 000 kanadských dolarů (zhruba 36 000 korun) po dobu čtyř měsíců. Tímhle gestem premiér uklidnil řadu lidí, kteří se báli, že nebudou mít na zaplacení nájmu nebo na základní potraviny.“
Podle Zdeňka Matějovského následně finanční pomoc opravdu přišla. „Byl to i můj případ. Podle pokynů na internetu jsem zavolal na příslušný úřad, nadiktoval jsem jim potřebné údaje a peníze do čtyř dnů dorazily na účet.“
„Myslím si, že si tím předseda vlády získal u řady lidí popularitu. Jeho každodenní vystupování na tiskových konferencích je uklidňující a srozumitelné.“
Přišla i pomoc firmám
Kanada navíc podle Matějovského umožní lidem na tomto druhu podpory vedlejší zaměstnání, kde si mohou vydělat až dalších tisíc dolarů. „Takže mohou třeba na nějakou brigádu a přitom nepřijdou o státní příspěvek.“
„A to není jediná pomoc. Znám příklad firmy se dvěma zaměstnanci, která se kvůli covidu ocitla v problémech. Společnost může od banky získat bezúročnou půjčku 40 tisíc dolarů. A pokud bude firma schopna do dvou let splatit z půjčky 30 tisíc, tak zbytek stát bance uhradí. To je velká pomoc pro ty, kteří jsou dnes sotva schopni platit nájmy nebo mzdy svým zaměstnancům.“
Zdeněk Matějovský hovořil v rozhovoru po Skypu i o tom, jak bude severoamerická země rozvolňovat restriktivní opatření nebo o tom, jak vypadá situace v kanadských nemocnicích.
