Na malé farmě nedaleko Říma dělníci připravují kukuřičné pole na letošní sklizeň. Ti z Maroka, Rumunska a Nigérie vědí přesně, co mají dělat. Poradit paradoxně potřebují domácí Italové. „Těchto se musíte zbavit,“ říká zaměstnavatel Massimilianu Cassinovi a ukazuje na několik klasů.
Dvaapadesátiletý Cassina ještě před několika týdny provozoval textilku. Pandemie koronaviru, která si v Itálii vyžádala více než třicet tisíc životů a zničila národní ekonomiku, mu ale zasadila smrtící úder. Stal se tak jedním z rostoucího počtu Italů, kteří hledají svou budoucnost v agrární minulosti země.
„Dali mi šanci,“ říká Cassina s tím, že potřeboval peníze. Koronavirus v Itálii přeskupil společnost, uzamkl statisíce sezónních dělníků z Rumunska, Polska či Indie v jejich domovských zemích a naopak vyřadil z práce místní, kteří pracovali v maloobchodech, zábavě, módě a dalších dříve mocných odvětvích.
Zatímco ještě před nedávnem se v Itálii k zemědělství podle listu The New York Times vraceli pouze nadšenci, nyní stále více místních přemýšlí nad prací na farmách, která je nezbytná k nakrmení ochromené země i kontinentu. Bez nich hrozí stovkám tun brokolice, fazolí či hroznů, že skončí shnilé na zemi.
„Virus nás přinutil přehodnotit způsob fungování země,“ prohlásila italská ministryně zemědělství Teresa Bellanová. Podle ní se musí italské zemědělství zbavit stigmatu předindustriální minulosti a zdůraznit použití sofistikované technologie, strojů a chemie. „Zemědělství neznamená návrat k motyce,“ řekla.
A Italové, kteří dříve tvořili zhruba 36 procent z jednoho milionu zemědělských pracovníků v zemi, nyní kvůli uzavření restaurací, obchodů a turistických kanceláří skutečně začínají bezpečnější práci venku považovat za atraktivní.
Zemědělství není o sbírání červených jablek
Přední italská zemědělská sdružení založila řadu internetových stránek, na nichž se o práci v sektoru přihlásilo už více než dvacet tisíc lidí, většina z nich Italové. „Je to mana z nebe,“ říká šestadvacetiletý Paolo Figna, jenž přišel o práci číšníka a nyní sbírá ovoce v jahodárně na farmě nedaleko Verony.
Na polích chybí tisíce brigádníků. Bez Ukrajinců nesklidíme, varují zemědělci |
Pro mnohé však nebyl přechod snadný. Podle farmářů se Italům práce v zemědělství v posledních desetiletích odcizila. Massimiliano Giansanti, prezident zemědělského sdružení Confagricoltura uvedl, že řada z těch, kteří se o práci v odvětví zajímali, neměli potřebné školení ani zkušenosti.
„Zemědělství není o sbírání červených jablek ze stromu,“ říká Giansanti s tím, že Italové si zemědělství představují jako idylku na zahradě, a přitom je moderním odvětvím, kde musíte mít odhodlání, flexibilitu a know-how. Většina žadatelů o nabízené pozice ho podle Giansantiho považuje za zahradničení.
Farmářům chybí kompetentní pracovníci
S tím souhlasí i majitel melounové farmy v Mantově Bruno Francescon. Na pole najal Italy, kteří předtím pracovali v hotelech. „Postrádám své profesionálně připravené zaměstnance z Indie a Maroka. Příliv Italů nekompenzuje nedostatek dovedností. Někteří prostě utekli,“ řekl.
O polovinu méně pesticidů a čtvrtina zemědělství BIO, plánuje Brusel |
Italská vláda tento měsíc vyčlenila přes jednu miliardu eur (27 miliard korun) na dotace zemědělcům v rámci podpůrného balíčku 55 miliard eur (1,5 bilionu korun).
Opatření se však stalo zdrojem politických debat, protože zahrnuje také cestu k legalizaci nelegálních pracovníků na polích.
Hlavní otázkou nicméně podle farmářů zůstává právě absence vyškolených sezónních pracovníků a získání dostatku dělníků pro nadcházející sklizně. Společnost Confagricoltura proto tento týden organizovala několik letů zaplacených farmáři, kterými do země přepraví stovky marockých dělníků.