Jak se situace za ty dva týdny, co vláda zavedla karanténní opatření, změnila?
Od minulé neděle se Itálie stala červenou zónou, takže nikdo nesmí nikam. Pokud potřebujete cestovat mezi městy nebo provinciemi, musíte mít u sebe prohlášení pro policii, které říká, že v dané oblasti pracujete, nebo že je to případ nutnosti. Vláda vydala i nový dekret, který nařizuje zavření všech podniků, restaurací i firem. Nově také, když jdete ven, musíte mít vyplněné vlastní prohlášení, že jdete nakoupit nebo do práce. Vyplnit vám ho může i policie, která vás zároveň prověří. Když prohlášení nemáte, čeká tučná pokuta.
Obchody a lékárny stále fungují normálně?
Ano, lidé však musí dodržovat rozestupy minimálně 1,5 metru a nepřibližovat se k sobě, pouští je po menších skupinkách. Bohužel ale vidím dost starších občanů, kteří se pohybují venku bez ochrany, místo toho, aby byli doma. Jinak je většina lidí ukázněná, nosí masku a respektuje pravidla.
Zavedla vláda policejní nebo jiné kontroly na ulicích?
Ano, ale samozřejmě není možné je mít všude.
Takže se karanténa změnila na takové domácí vězení?
Dá se říct, že ano. Do lékárny a na nákup samozřejmě můžete, ale žádné procházky. S pejsky jen v blízkosti domova.
V Itálii za den zemřelo 175 nakažených, onemocnělo dalších 3500 lidí |
Umíte si představit, jak budete situaci zvládat do budoucna?
To je pěkná otázka. Dcera má učení do školy, takže se jí musím věnovat, a snažím se pokud možno pilovat angličtinu a učit se i na zkoušky, které potřebuji, abych mohla podnikat, a které měly být v květnu. Také chodíme alespoň do zahrady před dům. A chystám se na vyklizení skříně. Zatím není jasné, jestli podle nového dekretu můžu jít běhat, pokud ano, tak půjdu.
Jaký jste měla pocit, když jste v posledních dnech šla po ulici?
Nastala taková surreální situace. Stále více lidí nosí roušky a rukavice. Všichni se také začali navzájem vyhýbat. Milán se strašně vylidnil a ulice jsou úplně prázdné. Kdo může, pracuje z domu, děti nechodí do školy.
Kateřina Havrdová
 |
Jak to lidé zvládají? Nechybí jim sociální kontakty?
Nemáme na vybranou. My se třeba nescházíme se známými, ale snažili jsme se alespoň, aby se děti dostaly na vzduch. To jim prospívalo i psychicky. Jen bylo třeba chodit tam, kde nebyli lidé, kde jsme se mohli procházet. Teď bude situace horší.
Zavedly školy náhradu výuky?
Moje dcera má od tohoto týdne ve škole výuku přes video aplikaci. Může tam vidět učitelku i spolužáky. Výuka probíhá samozřejmě omezeně. Od devíti mají například lekci, pak dělají úkoly, potom mají oběd, pak další lekci. Chodí ale na privátní školu, takže nevím, jak to probíhá na těch státních.
Myslíte, že karanténa ovlivní zbytek školního roku?
Určitě. Doufáme, že karanténa skončí co nejdřív. Nyní je konec naplánovaný na 3. dubna, ale kdyby všechno skončilo například na konci dubna, a děti by se do školy vrátily až v květnu, byla bych rozhodně pro to, aby se školní rok prodloužil. Školáci tu končí kolem 10. června, takže takhle by nemělo vůbec cenu se tam vracet. V Itálii je vývoj situace zatím podobný jako v Číně, a pokud to tak zůstane, kolem 3. dubna by situace mohla být nejhorší.
Italské ulice se kvůli karanténě vylidnily:
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvOperační sály předělávají na pokoje
Jak vypadá zásobování? Je všeho dost?
My nakupujeme přes internet, takže nám nákupy vozí. V supermarketech ale musí být mezi lidmi rozestupy, takže čekají, až na ně přijde řada, načež je tam pouští postupně. Žádné nájezdy se nekonají, jídla i léků je dost.
Zvládají nemocnice nynější situaci?
Dělají, co můžou, ale ten nápor se nedá zvládnout. Není ale dost lůžek, ani plicních ventilátorů, takže si musí vybírat, koho přijmou a koho ne. Na ventilátory pak dávají ty, kteří mají větší šanci. Vláda plánuje nakoupit další ventilátory a udělat další prostory pro nemocné.
Itálie zažívá nejtemnější hodinu. Od války obyvatelé nic podobného nezažili |
V nemocnici na Sao Paolo předělali operační sály na pokoje JIP, aby měli lůžka navíc. Mám odtamtud kamarádku lékařku, která mi radila, ať nevycházím z domova. Teprve po jejím telefonátu jsem si uvědomila, že je situace opravdu kritická.
V nemocnicích jsou hlavně lidé mezi padesáti a šedesáti lety, ale i mladší. Nemůžou dýchat, musí být na plicní podpoře. Lékaři a sestry si nesmí brát dovolené, jsou vytížení na sto procent. Do služby povolávají i lékaře v penzi a ti, kteří mají závěrečné zkoušky v tomto roce, se je snaží udělat co nejdříve, aby mohli hned nastoupit a být k dispozici.
Kdybychom teď onemocněli, vůbec nevím, co by s námi bylo, takže se musíme snažit ještě víc, abychom zůstali zdraví.
Myslíte, že se česká vláda ze situace v Itálii poučila a přijala dobrá opatření?
Jsem hlavně nazlobená na to, jak vláda o Itálii mluví. První nařízení zněla, aby lidé nejezdili do severní Itálie, což jen podněcovalo nenávist. Ta nemoc je všude, nejenom v Itálii. Francie a Německo následují podobný vzorec šíření, který je strašně rychlý. Místo varování „nejezděte do severní Itálie“ měla vláda říkat: „necestujte vůbec“. Itálie nemůže za situaci, ve které se ocitla. Ta nemoc je globální problém a Itálie jen doplatila na to, že byla první.
