„Mluvili jsme o podrobnostech, do nichž tady nemůžu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je potřeba, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven,“ řekl v úterý stanici Sky News britský ministr dopravy Grant Shapps, který toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem. „Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země... A je klíčové, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná i s hladomorem,“ dodal britský politik.
Britský deník The Times v úterý uvedl, že Velká Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím. Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.
O koridoru pro vývoz obilovin hovořil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis s šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Na jeho provozu by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt.
Taková operace by ale vyžadovala i zpřístupnění nyní zaminovaného oděského přístavu a Ukrajině by bylo třeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal The Times.
Bez ruského souhlasu hrozí konflikt
Britský list ale zároveň s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustavení koridoru pro vývoz obilovin po moři je nepředstavitelné bez souhlasu Ruska. „Pokoušet se o to bez ruského souhlasu znamená zvýšit riziko možného incidentu,“ řekl.
Bezletová zóna nad Ukrajinou rozděluje experty. Nutný krok i risk, tvrdí |
Nabízí se tu srovnání s možností vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Ozbrojený doprovod konvoje, který by tvořily západní válečné lodě, by stál před stejnou otázkou jako západní vzdušné síly, které by si vymáhaly dodržování klidu na ukrajinské nebi. Jak by reagovaly na ruskou přehradní palbu, která by donutila konvoj se zastavit? Riskovaly by ozbrojený střet s Rusy, nebo by byl konvoj donucen se obrátit zpátky?
Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt například po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila i nákladní divize německých drah DB Cargo.
USA zvažují omezit sankce vůči Bělorusku kvůli vývozu obilí z Ukrajiny |
Spojené státy nápad využití železničních koridorů rozšířily o úvahu, že dočasně zruší některé sankce vůči Bělorusku, pokud by umožnilo přes své území vyvážet ukrajinské obilí. Jak upozornil deník The Wall Street Journal, američtí představitelé podle zjištění deníku ve spolupráci s OSN zkoumají možnost vývozu ukrajinského obilí přes Bělorusko do litevského přístavu Klajpeda. Jako pobídku pro běloruského vůdce Alexandra Lukašenka zvažují šestiměsíční výjimku ze sankcí na uhličitan draselný neboli potaš, který slouží jako hnojivo či látka k výrobě pracích prášků.
Je běloruská spolupráce vůbec možná?
I tento záměr ale vzbuzuje otázku, nakolik by mohlo Bělorusko, které je v zjevném područí Ruska, garantovat intenzivní využívání své železniční sítě pro tyto účely, když je kromě toho i tak zatížená přesuny běloruských sil k ukrajinské hranici. Tyto manévry mají za cíl vázat více ukrajinských jednotek na obranu Kyjeva a zkomplikovat tak posilování vojsk na donbaské frontě, kde dochází k rozhodujícímu střetnutí.
Ruské lodě nabízejí kradené ukrajinské obilí. Putin pěl o rekordní sklizni |
Ukrajina má ve svých silech zásoby v podobě milionů tun obilí a vzhledem k blížící se sklizni, která se očekává za pět až šest týdnů, řeší akutní problém, jak je vyprázdnit. Pokud se jí to nepodaří, nebude mít sklizeň kam uskladnit. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů stoupají i ceny obilí na světových trzích a mezinárodní organizace včetně OSN varují, že nedostatek potravin může způsobit hladomor.
Problém pro Ukrajinu také je to, že Rusko na okupovaných územích její obilné zásoby podle všeho krade a snaží se udat samo na světových trzích. Moskva k tomu podle obvinění Kyjeva vyčlenila tři nákladní lodě. Už ve dvou případech však její náklad kupující po prvotním zájmu odmítli. Ruský prezident Vladimir Putin zrovna v polovině května přitom uvedl, že jeho země čeká možná až rekordní sklizeň obilí.
