Poslechněte si celý rozhovor s expertem na Německo Schusterem v Kontextu:
„Jedenáct spolkových zemí a 135 míst, kde zasahovala policie. Má takový zásah obdoby? „Poslat současně 3 000 mužů a žen, to vyžaduje koordinaci a přípravu, to byla velká akce. Podle policie největší v historii,“ potvrzuje Robert Schuster.
„Je třeba říct, že to bylo i mediálně ošetřeno. V čase, kdy začaly zátahy, už byly na místě televizní štáby a natáčely to v přímém přenosu. Na straně jedné to značí, že veřejnost byla od počátku informovaná, na straně druhé o tom štáby musely vědět, tedy je tu určitá otázka, do jaké míry to je čisté z hlediska nějaké novinářské techniky. Je to věc, která by měla být v nějakém režimu utajení,“ upozorňuje Schuster.
Robert Schuster (1974)Politolog a novinář. Vedoucí zahraničního zpravodajství Lidových novin. Zabývá se politickou situací ve střední Evropě a Velké Británii. Pravidelně komentuje německé a rakouské společenské dění pro Český rozhlas. Dříve působil jako šéfredaktor měsíčníku Mezinárodní politika Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Vystudoval politologii a germanistiku na Filozofické fakultě UK v Praze (1992–1998), z toho v letech 1997–1998 studoval v německém Bonnu.  Robert Schuster |
Skupina, která se pokusila o převrat, je napojená na takzvané Říšské občany. „Jde o skupinu z osmdesátých let, tedy záležitost ještě staré Spolkové republiky. Jsou to lidé, kteří od samého počátku zpochybňují legitimitu Německa, že není suverénním státem, je pod kontrolou okupačních mocností – to v osmdesátých letech byl víceméně fakt, na jeho území stále byly kasárny jiných států,“ vysvětluje pozadí hnutí novinář a specialista na Německo.
„Hnutí tvrdí, že jediným legitimním státem je Německá říše v hranicích z roku 1937, na ni se odvolávají a vůči tomuto státnímu útvaru se cítí loajální. Odtud i ten název,“ pokračuje ve výkladu. Tito příznivci ignorují zákony, vystavují si vlastní doklady, odmítají platit daně.
Cílem Říšských občanů byl státní převrat. „Jak, to policie ještě nezveřejnila, ale měla by. Mělo se počítat s šířením paniky, třeba pomocí útoků na infrastrukturu, například odpálením vedení vysokého napětí, aby lidi byli bez proudu. Vyvrcholit to mělo obsazením budovy Říšského sněmu, sesazením vlády a vyhlášením nového státu,“ vyjmenovává cíle Schuster.
Policie podle něj šla při zátahu do akce „s plnou polní“. „Součástí tohoto ‚spikleneckého kroužku‘ byla i ozbrojená složka, bývalí vojáci. Počítalo se totiž s násilnou cestou. Často šlo o bývalé členy elitních jednotek, měli výcvik a měli doma i arzenál zbraní. Policie nevěděla, co je na druhé straně dveří čeká,“ poukazuje na předpokládané nebezpečí.
Kdo jsou němečtí Queerdenkeři? Jak souvisí s Říšskými občany? Jaká je role šlechtice či soudkyně? Má na hnutí podíl i Alternativa pro Německo? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
