Skupina M23 se před více než deseti lety odštěpila od konžské armády, tvoří ji především etničtí Tutsiové a podporuje ji sousední Rwanda. Na konci roku 2021 se tito povstalci po letech klidu znovu přihlásili o slovo a zmocnili se značných částí provincie Severní Kivu. Aktuálně kvůli bojům na východě země utekly z domovů statisíce lidí. Na konci ledna M23 s pomocí rwandských jednotek ovládla téměř dvoumilionové město Goma a pokračuje v ofenzivě.
Pro Makengu, který byl v uplynulých letech strůjcem řady zločinů, je válka, s notnou dávkou klišé, denním chlebem. Narodil se 25. prosince 1973 ve městě Masisi do rodiny Tutsiů, v sedmnácti letech zanevřel na školu a přidal se k povstalcům ze stejného etnika v sousední Rwandě. Skupina pojmenovaná Rwandská vlastenecká fronta (RVF) požadovala větší zastoupení Tutsiů ve vládě, již tehdy opanovali Hutuové.
Čtyři roky se účastnil ozbrojených výpadů proti rwandské armádě, v roce 1994 přišla ze strany Hutuů krvavá odplata, během rwandské genocidy extremisté z tohoto etnika povraždili na 800 tisíc Tutsiů a umírněných Hutuů. Když Makenga v jednom z mála rozhovorů v roce 2013 vzpomínal na tehdejší dění, prohlásil: „Mým životem je válka, mou školou byla válka a válka je i mým jazykem. Ale mír je něco, co respektuji.“
 |
RVF ještě v roce 1994 postupnou ofenzivou převzala kontrolu nad Rwandou a po obsazení Kigali svrhla dosavadní vládu. Makenga se z řad ozbrojenců přesunul do struktur rwandské armády a vypracoval se až na velitele čety. „Byl velmi dobrý v plánování ozbrojených přepadových akcí,“ zavzpomínal na něj jeden ze členů RVF v rozhovoru pro organizaci Rift Valley Institute.
Makenga však poměrně rychle narazil na své nedostatky, chybělo mu vzdělání a mluvil pouze lámanou francouzštinou a angličtinou, což mu znemožnilo další kariérní postup. Dodnes se nezbavil strachu z mluvení na veřejnosti. V roce 1997 sledoval dosazení konžského povstaleckého lídra Laurenta Kabily do čela jeho vlasti, následně se režimu znelíbil a skončil ve vězení na ostrově Iwawa uprostřed jezera Kivu, píše BBC.
Válečné zločiny a spory uvnitř M23
Vztahy mezi Kabilou a rwandským vedením začaly uvadat, rwandská vláda se obávala, že se do země vrátí ozbrojenci zodpovědní za genocidu, kteří prchli z velké části právě do Demokratické republiky Kongo. Kabila na obavy svých sousedů nedbal a nedokázal zabránit zformování nových ozbrojeneckých skupin. Rwandská armáda proto v roce 1998 podnikla do Konga invazi, Makenga se tehdy dostal z vězení a zamířil rovnou do řad Rwandou podporovaných ozbrojenců.
Rychle si vybudoval pověst spolehlivého lídra, který se vyzná na bojišti a jemuž nejsou cizí ani pokročilejší taktiky. Obvinil Kabilu ze zrady vlasti. „Kabila je politikem, to já nikdy nebyl. Já jsem voják a rozumím proto řeči zbraní,“ nechal se slyšet. Do konfliktu se postupem let nechaly zatáhnout další země, vše vyvrcholilo v roce 1999 intervencí mírových jednotek OSN. Válka oficiálně skončila o čtyři roky později, Makenga však dále působil v čele ozbrojenců, kteří se nehodlali smířit se směřováním Konga.
Boje pokračují. Na východě Konga zemřelo nejméně 2800 lidí |
V rámci vyjednávání vláda navrhla, aby se ozbrojené skupiny staly součástí armády, Makenga svolil, ale o pár let později dezertoval a vstoupil do řad povstalců z M23, kteří tehdy působili zejména na východě země. Makenga se kvůli své bohaté armádní historii stal generálem, v listopadu 2012 dohlížel na brutální převzetí nadvlády nad městem Goma, následovalo obvinění z válečných zločinů. Jednotky M23 se pod Makengovým velením dopouštěly znásilňování, únosů, mučení a v jejich řadách působili i dětští vojáci.
Mnoha členům M23 mezinárodní společenství zmrazilo majetek, Makenga čelil prvním vzpurným hlasům, část ozbrojenců vyjádřila věrnost jeho rivalovi, generálovi Boscovi Ntagandovi. V roce 2013 vypukl mezi oběma frakcemi konflikt, ze kterého vzešel Makenga jako vítěz. Ntaganda uprchl ze země a Mezinárodní trestní tribunál ho poslal na třicet let do vězení za páchání válečných zločinů.
Návrat domů a další násilnosti
Makenga si však triumfu neužíval příliš dlouho, po pár měsících OSN poslala konžské vládě na pomoc tři tisíce vojáků, kteří měli převzít kontrolu nad Gomou, píše list The Guardian. Ozbrojenci z M23 se stáhli, Makenga prchl do Ugandy, ta opakovaně ignorovala žádosti o jeho vydání. Následujících osm let konžská vláda řešila pouze menší střety ozbrojenců, M23 svou činnost omezila na minimum.
Její čas opět nadešel v roce 2021, Makenga se vrátil do vlasti a se svými věrnými bojovníky obsadil provincii Severní Kivu. Opakované snahy o mírové řešení ztroskotaly, konžské soudy Makengu odsoudily v nepřítomnosti k trestu smrti. Nyní, za pomoci tisíců rwandských vojáků, opět vládnou nad východem země.
Vězni v Kongu při útěku upálili 150 žen, všechny předtím znásilnili, potvrdila OSN |
Makenga se aktuálně drží stranou pozornosti, na veřejnosti za něj mluví Corneille Nangaa, který je lídrem aliance povstaleckých skupin, k nimž se řadí i M23, píše server The Africa Report. Makenga zůstává klíčovým hráčem při plánování vojenských operací. Své krvavé řádění na východě země obhajuje bojem za svobodu. „Dělám to pro svoje tři děti, aby jednou zdědily naši zemi v lepším stavu,“ nechal se slyšet.
„Nechci, aby si mě lidi pamatovali jako člověka, jenž nechce mír. Mám srdce, rodinu a lidi, na nichž mi záleží,“ tvrdí. Statisíce lidí, které připravil o domov, a tisíce mrtvých však ukazují Makengovu odvrácenou tvář. Sám ostatně ke svým smířlivých slovům dodává: „Ale přes to všechno jsem připravený obětovat úplně vše.“
