náhledy
Lidé z vesnice Beni v Kongu čekají na vakcínu proti ebole. (17. července 2019)
Autor: AP
Lékaři v Kongu očkují obyvatele ve městě Goma proti ebole. (17. července 2019)
Autor: Reuters
Lékaři v Kongu očkují obyvatele ve městě Goma proti ebole. (17. července 2019)
Autor: Reuters
Lékaři v Kongu připravují vakcínu připravují vakcínu proti ebole. (17. července 2019)
Autor: Reuters
Očkovací kampaň v městě Mbandaka na severozápadě Konga (27. května 2018).
Autor: AP
Pracovník Lékařů bez hranic se v centru pro léčbu eboly v konžské Mangině chystá na vstup do zóny vysokého rizika – kde leží nakažení. Zůstat tam smí hodinu. V ochranném oblečení je horko, špatně se v něm dýchá a je těžké. S přibývajícím časem roste riziko případné chyby a vlastní nákazy. Ebola je vysoce nakažlivá a může zabít až 90 procent nemocných. Přenáší se při kontaktu s krví, sekrety a tělesnými tekutinami nemocného. Proto je nutný ochranný oblek.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Očkovací kampaň v městě Mbandaka na severozápadě Konga (27. května 2018).
Autor: Reuters
Lékařka v Kongu připravují vakcínu připravují vakcínu proti ebole. (17. července 2019)
Autor: Reuters
Lékaři v Kongu očkují obyvatele ve městě Goma proti ebole. (17. července 2019)
Autor: Reuters
Stavba centra pro léčbu eboly je poměrně složitý projekt. Zařízení musejí být vybudována tak, aby se zabránilo přenosu viru z pacientů na rodiny, zdravotníky a obyvatele v okolí. Na snímku je stavba centra v Katwě, které Lékaři bez hranic navrhli s většími okny, jež pacientům umožňují vidět tváře lékařů a sester. Mohou vidět i své rodiny. Lidský kontakt je v centrech pro léčbu eboly kvůli bezpečnostním opatřením velmi omezený.
Autor: Gabriele François Casini/ Lékaři bez hranic
Promítání filmu o ebole. Osvěta je jedním z pilířů boje proti ebole. Ta v zasažených komunitách vyvolává strach, lidé často nemají informace. Jedním z hlavních úkolů je proto zvyšování povědomí o opatřeních nezbytných k zastavení šíření viru. Přičemž kvůli napětí, které provázelo na konci roku odložení voleb v Beni a Butembu, se zkomplikoval přístup do komunit.
Autor: Alexis Huguet/ Lékaři bez hranic
Zdravotníci v Mangině ošetřují chlapce s ebolou. Podávají mu jeden z nově vyvíjených léků. V posledních letech se posunul rovněž vývoj léků. Lékaři bez hranic se s konžským ministerstvem zdravotnictví podílejí na klinických testech. Léky jsou pacientům nabízeny a při aplikaci se přísně dodržují protokoly. Klinické testy vede konžský Národní institut pro biomedicínský výzkum, americký Národní institut zdraví a dohlíží na ně Světová zdravotnická organizace (WHO).
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Zdravotníci v Butembu ošetřují pacienta, u něhož je podezření na ebolu. Nemoc je charakteristická horečkami, slabostí, bolestmi svalů, hlavy, v krku. Následuje zvracení, průjem, vyrážka, selhání ledvin, jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení. Ebolu lze standardně léčit jen podpůrnou léčbou, čili zmírňováním příznaků (rehydratace, udržování krevního tlaku, léčba případných dalších infekcí atd).
Autor: John Wessels/ Lékaři bez hranic
Zdravotníci převážejí pacienta z centra pro léčbu eboly v Butembo do běžné nemocnice poté, co se u něj ebola nepotvrdila. Mimochodem, od poslední rozsáhlé epidemie eboly v západní Africe se posunul vývoj vakcín proti viru. Od loňského léta konžští zdravotníci identifikovali tisíce lidí, kteří mohli přijít s nakaženými do kontaktu. Skoro 17 850 lidí bylo proočkováno.
Autor: John Wessels/ Lékaři bez hranic
Léčba v ebolovém centru je jen jednou částí boje proti viru. K zastavení šíření nákazy jsou nutné „pilíře“ intervence proti ebole. Jsou jimi: izolace nemocných, poskytování zdravotní a psychologické péče, dohledání lidí, kteří přišli do styku s nakaženými, informování lidí o nemoci, jak jí předcházet a kde vyhledat pomoc, podpora místní zdravotní infrastruktury a dočasné přizpůsobení kulturních zvyků – například pohřebních rituálů.
Autor: Gabriele François Casini/ Lékaři bez hranic
Georgie v Mangině má na starosti dezinfekci použitého ochranného oblečení. Ochranný oblek neprodyšně kryje celé tělo. Skládá se mimo jiné ze dvou párů rukavic (vnitřní tenké a na nich silnější – na snímku), ochranných brýlí, roušky, overalu, speciální čepice, plastové zástěry či holínek.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Ilsorar vyžehlí denně více než sto párů kalhot. Boj s ebolou vyžaduje velké množství lidí v různých rolích. Nejinak je tomu při současné epidemii eboly v Demokratické republice Kongo.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Ne vše končí v ohni. Některé části ochranného obleku se po použití pečlivě dezinfikují a perou pro další použití - je to případ gumových bot, vnějších zástěr, ochranných brýlí či silných gumových rukavic. Případy eboly se v současné epidemii objevují dost nepředvídatelně na různých místech, což také situaci ztěžuje. Panují obavy, že některé nové případy nesouvisejí s dosud známými řetězci přenosu. Je těžší dohledávat lidi, kteří přišli s nakaženými do kontaktu.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
V centru pro léčbu eboly je spalovna, v ohni končí některé předměty, které byly vystaveny viru – například overaly, roušky, tenčí latexové rukavice. Epidemie v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Obyvatelé poměrně hodně cestují za prací a podobně. Navíc se v oblasti čtvrt století válčí. Kvůli násilí je řada lidí vysídlených a některá místa jsou obtížně dostupná. To vše ztěžuje snahu epidemii ukončit.
Autor: Carl Theunis/Lékaři bez hranic
Při svlékání obleku je nutné po odložení svršku vydezinfikovat chlorem ruce a rukavice. Současná epidemie v Demokratické republice Kongo začala loni v létě v malém odlehlém městě Mangina v Severním Kivu. Poté se případy objevily na dalších místech, včetně větších měst. Zdravotníci - včetně Lékařů bez hranic – se stále snaží dostat situaci pod kontrolu.
Autor: Alexis Huguet/ Lékaři bez hranic
Obléci se do (a vysvléci z) ebolového obleku je proces. Je přesně stanoveno, které části oblečení se oblékají (svlékají) jako první, druhé… poslední. Na pracovníky přitom vždy někdo dohlíží, aby nezůstala mezi svršky skulina, kterou by pronikla ebola. V Demokratické republice Kongo je už epidemie eboly podesáté, poprvé je však v konfliktní oblasti. A je to největší epidemie krvácivé horečky v této africké zemi (druhá největší v historii – po rozsáhlé epidemii eboly v západní Africe před lety).
Autor: Alexis Huguet/ Lékaři bez hranic