Teleskop WISE (Wide-Field Infrared Survey Explorer) odstartoval ze základny Vandenberg v Kalifornii brzy ráno tamějšího času - v 6:09, tedy v 15:09 SEČ.
Start i let na oběžnou dráhu se podle NASA obešly bez komplikací. Ještě necelou půlhodinu před zažehnutím motorů ale počasí dávalo jen 60% šanci na vzlet.
Sondu nyní raketa navede na polární oběžnou dráhu (tedy přes severní i jižní pól) ve výšce 525 kilometrů nad planetou.
Národní úřad pro letectví a vesmír si od dalekohledu slibuje, že pomůže odkrýt skryté objekty (nebo dodá jiný pohled na ně) včetně nejstudenějších hvězd (třeba hnědých trpaslíků), asteroidů a nejzářivějších galaxií. Takové objekty totiž dalekohledy pracující ve viditelné části spektra (byť sebekvalitnější) nevidí.
Na objevy teleskopu WISE se v budoucnu zaměří následník slavného Hubbleova dalekohledu, teleskop James Webb.
Infračervené spektrum: vesmír, jak ho neznáme
Jaký je rozdíl mezi infračervenými a normálními snímky, ukazuje například animace Kalifornské univerzity na příkladu souhvězdí Orion.
Celá mise, při níž sestaví WISE infračervenou mapu hvězdné oblohy, bude trvat deset měsíců, přičemž první měsíc připadne na nastavení a vyladění sondy. Poté sonda spotřebuje prostředky pro chlazení, které potřebuje, aby její snímky byly co nejpřesnější a ničím neovlivněné.
"Naposledy jsme (srovnatelně) mapovali celou oblohu v těchto infračervených vlnových délkách před 26 lety," připomíná Edward Wright z Kalifornské univerzity. Za čtvrtstoletí přitom optika značně pokročila: "Staré snímky byly jako impresionistické malby. Teď budeme mít obrázky vypadající jako skutečné fotografie," dodává.
Prvním, co bude teleskop fotografovat, jsou takzvané objekty blízké Zemi - asteroidy a komety, které se mohou vyskytnout poblíž oběžné dráhy naší planety kolem Slunce. "Můžeme napomoci ochraně Země, když zjistíme více o diverzitě potenciálně nebezpečných asteroidů a komet," vysvětluje Amy Mainzerová z Laboratoře tryskového pohonu NASA.
Vizualizace: pohled na tentýž asteroid ve viditelném (vlevo) a infračerveném spektru.
Zdroj: NASA
Naopak nejvzdálenějšími fotografovanými objekty budou velké galaxie, v nichž se buď tvoří velké množství nových hvězd, nebo které jsou pohlcovány černými děrami. Vzdálené galaxie často nemohou být běžnou optikou vidět.
K čemu jsou infračervené snímky dobré, nedávno prokázala kamera teleskopu Spitzer. Zjistila, že Saturn má obří, dosud neviděný prstenec. - více o nově objeveném prstenci Saturnu čtěte zde
TELESKOP WISESonda má dalekohled o průměru 40 cm. Bude zkoumat oblohu ve vlnové délce 3-25 mikrometrů. Každý jednotlivý obrázek bude zobrazovat výseč 47 úhlových minut vesmíru, celkem WISE pořídí 1,5 milionu snímků. Sonda váží 750 kg, fungovat bude deset měsíců. Více o teleskopu na webu Berkeley.edu
|
