Světová zdravotnická organizace v březnu kvůli ebole sledovala ještě tři země. Sierra Leone zaznamenala poslední přenos na člověka v polovině ledna, celkem se tehdy nakazili dva lidé. Předepsaná lhůta 42 dnů od propuštění pacientů, po níž je možné oznámit konec epidemie, vypršela 17. března.
Ebola a její obětiSierra Leone: 14 124 pacientů, 3 956 úmrtí Po jednom nakaženém oznámila Itálie, Španělsko a Spojené království. V těchto zemích na ebolu nikdo nezemřel. |
Země teď prochází tříměsíčním obdobím zvýšeného dozoru, na jehož konci WHO potvrdí, že se virus z lidské populace podařilo vymýtit. Tato lhůta ještě běží také v Libérii, kde epidemie oficiálně skončila 14. ledna letošního roku.
Devadesátidenní období v neděli definitivně skončilo v Guineji, kde celá epidemie v prosinci 2013 propukla. Virus, který patrně mezi lidi rozšířili afričtí netopýři, zůstal několik měsíců bez povšimnutí, což rapidně urychlilo jeho šíření. Pronikl celkem do deseti zemí, kde nakazil 28 639 lidí. Epidemie si během dvou let vyžádala celkem 11 316 obětí.
„Přenos eboly v západní Africe už nepředstavuje mimořádnou událost. Riziko rozšíření do dalších zemí je malé a jednotlivé státy teď mají dostatečné kapacity na to, aby při dalším výskytu viru rázně zareagovaly,“ oznámilo v úterý vedení Světové zdravotnické organizace v čele s generální ředitelkou Margaret Chanovou.
Ebola změnila africkou společnost, rány se hojí jen těžko
Přestože masivní epidemie skončila, africké země se mohou s jednotlivými případy nezávisle potýkat i nadále. Virus je přirozenou součástí tamního ekosystému a v minulosti udeřil už nejméně pětadvacetkrát. Obětí jsou obvykle jednotky či desítky lidí, výjimečně i stovky.
Kromě truchlících pozůstalých zanechala ebola v západní Africe i další rány, ze nichž se tamní společnost jen těžko zotavuje.
Ukázala na vážné nebezpečí, které představují tamní náboženské tradice - zejména líbání a objímání zemřelých, z jejichž tělních tekutin se pak virus často rozšířil po celé vesnici.
Přestože zpopelnění zemřelých v Africe donedávna nepřipadalo v úvahu, tisíce životů nakonec - vedle zdravotníků - zachránili právě vládou najatí spalovači mrtvol. Přeživší se k nim však po epidemii otočili zády, kvůli boření tradičních zvyků se jich zřekly i vlastní rodiny (více čtěte zde).
