Jistě, podobné vlastnosti můžeme najít u řady jiných politiků, včetně amerických prezidentů. Ale tentokrát je to poprvé, kdy bude nejmocnějším člověkem planety chlap, který ani nepovažuje za potřebné zachovávat dekorum a předstírat, že je ochoten omezovat svoje ego ve jménu nějakých vyšších hodnot.
Jeho funkční období bude mimořádně zajímavým testem pevnosti základů americké demokracie a vlivu jedince na světovou politiku a ekonomiku.
Co od něj můžeme očekávat a jaká rizika nám přináší jeho zvolení? Při této analýze vyjdeme ze tří faktorů:
Vladimír Votápek Analytik Vladimír Votápek Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci. Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu. |
Prvním není ani tak Trumpova ignorance, kterou projevil v řadě zahraničněpolitických výroků, jako spíše rysy jeho osobnosti. Zatímco na jeho znalostech a názorech je možné pracovat, osobnostní profil sedmdesátiletého člověka už nikdo nezmění.
Druhým faktorem jsou pravidla fungování amerického politického systému a zájmy různých mocenských skupin v USA. Tyto zájmy bude washingtonská elita prosazovat bez ohledu na to, kdo sedí v Bílém domě. Trumpa bude také omezovat ústavně zakotvený systém brzd a protivah, které omezují svobodu konání každého amerického prezidenta.
Třetím faktorem je systém bilaterálních a multilaterálních vztahů, do kterých jsou Spojené státy zasazeny a které také významně ovlivňují možnosti manévrování této země a jejího vůdce.
Čekejme sérii nepromyšlených unáhleností
Trumpovo pohrdání elitami a odmítání expertních názorů, omezujících jeho ego, patrně povede k řadě unáhlených, nedostatečně promyšlených rozhodnutí jak ve vnitřní, tak i zahraniční politice. Můžeme očekávat, že se například přikloní k těm silám, které odmítají globální oteplování a z něho plynoucí nutnost celoplanetárního omezení vypouštění skleníkových plynů, redukce látek porušujících ozónovou vrstvu a řady dalších opatření k ochraně přírody.
Jeho příkladu budou následovat další populisté a jako výsledek dojde k citelnému zvýšení bezpečnostních a hospodářských rizik, spojených se zhoršováním životního prostředí. Případné odstoupení USA od Pařížské dohody může být jen prvním kamínkem, spouštějícím lavinu.
Trump v čele USAVÍTĚZSTVÍ: Donald Trump ovládl klíčové státy SVĚT: Trump nehodlá šířit dobro BÍLÝ DŮM: Předání moci začalo HOLLYWOOD: Trump jako padouch a mizerný státník SLIBY: Trump může se svým programem narazit AUTO: Bestie pro nového prezidenta EVROPA: Populisté čekají Trumpův efekt ANALÝZA: Vzpoura modrých límečků PŘEHLEDNĚ: Jak Trump vytřel kritikům zrak PRŮZKUMY: Proč selhaly? POČTY: Clintonová doplatila na systém volitelů PROTEST: Lidé v New Yorku vyšli do ulic |
Demokracii hrozí další ztráta přitažlivosti. Zvolení Trumpa je ze strany autoritářských a diktátorských režimů považováno za projev systémové slabiny demokracie. Tou je podle nich skutečnost, že v klíčových momentech je rozhodování v rukou většiny, která je podprůměrně vzdělaná, snadno manipulovatelná a málo kompetentní.
Epidemie sobectví a demagogie
Pokud k tomuto prezident Trump ještě přidá předpokládaný odklon od politiky podpory demokracie a lidských práv, nezájem o rozvojovou pomoc a přesvědčení, že mezinárodní obchod má sloužit pouze americké ekonomice, pak můžeme očekávat světovou epidemii sobectví a demagogie.
Z mezinárodních vztahů se budou vytrácet zbytky ideálů. Vznikne přesně taková situace, která vyhovuje Putinům, Lukašenkům a podobným populistům od Číny, přes Filipíny až po Zimbabwe, protože znemožňuje objektivní hodnocení jejich schopností řídit své země a měnit je k lepšímu.
Lze také očekávat, že prezident Trump bude, alespoň v prvním období svého mandátu, snadnou kořistí zkušených manipulátorů. A to nejen uvnitř Spojených států, ale také – a z pohledu Evropy především – na mezinárodním poli.
V roce 2001 sehrál Vladimír Putin novému americkému prezidentovi Georgi Bushovi během jejich summitu ve Slovinsku dojemnou scénku o své křesťanské duši a přesně podle příruček pro agenty KGB si tak načas získal jeho důvěru. Lze se obávat, že s Donaldem Trumpem to bude mít ruský prezident ještě snazší. Co když na nejvyšší úrovni vznikne něco podobného Berlusconiho vile, ve které chlapáci z čínského nebo ruského politbyra snadno přesvědčí egoistu Trumpa, že jejich vzájemná solidarita je důležitější než zájmy zemí, které Donald ani neumí najít na mapě?
Státy v okolí Číny a Ruska proto musí do svých kalkulací zahrnout zvýšené riziko toho, že jim Spojené státy nepomohou, až se budou bránit agresivitě velmocenského souseda. Ekonomické, informační, nebo vojenské. Spojené státy v posledních letech vložily mnoho prostředků a úsilí do omezování vlivu Číny v Asii. Také v Evropě jsou vnímány jako hlavní garant bezpečnosti a stability. S Trumpem v Bílém domě jim hrozí, že o své investice přijdou.
Restart vztahů s Ruskem, nebo kamarádění s agresorem?
Z pohledu Evropy a ČR je samostatnou kapitolou volání po zlepšení relace mezi Ruskem a USA. Na něm by samozřejmě nebylo nic špatného, pokud by se neuskutečnilo za cenu rezignace na mezinárodní právo a zájmy konkrétních zemí.
Vztahy Moskvy s Washingtonem se přece nezhoršily v důsledku nějakých piklů prezidenta Obamy, washingtonské nebo bruselské byrokracie. Relace mezi Ruskem a vyspělými zeměmi se dostaly na bod mrazu proto, že Rusko systematicky porušuje mezinárodní pravidla a ohrožuje mír v Evropě.
Ekonomické sankce a chladné chování je z naší strany opravdu velmi umírněnou a nedostatečnou reakcí na agresivitu Kremlu. Pokud by teď mělo dojít ke zlepšení vztahů mezi ruským a americkým prezidentem, aniž by se Moskva distancovala od svých předchozích kroků, pak by nešlo ze strany USA o vstřícné gesto, ale o jednostrannou kapitulaci.
Uvedená rizika se týkají i Česka. Zvolení Donalda Trumpa pro nás mimo jiné znamená, že se musíme konečně začít chovat dospěle a převzít odpovědnost za udržení své svobody a evropského způsobu života. Měli bychom nejen více investovat do své obrany a bezpečnosti, ale musíme konečně začít jednat jako spolehliví spojenci.
Musíme v praxi ukázat, že hodnoty jako solidarita a schopnost obětovat část svých zájmů ve prospěch celku, jsou pro nás skutečně důležité. Až dosud jsme to nedělali a chovali se jako černí pasažéři. Co hůř – nejen že jsme neplatili za lístek do vlaku, ale ještě jsme si stěžovali, že nám neservírují kaviár a šampaňské a že musíme chroupat vlastní chleba s řízkem.
