Ve Velké Británii vyšel nový průzkum veřejného mínění. Vypracoval ho Lord Ashcroft, bývalý místopředseda konzervativců, podnikatel a v posledních letech i respektovaný organizátor průzkumů veřejného mínění ve Velké Británii. Zúčastnilo se ho 28 000 lidí napříč všemi členskými státy a proběhl mezi 20. lednem a 1. únorem (tedy po neslavných útocích v Kolíně nad Rýnem a během pokračující migrační krize).
Hlavní otázka byla jednoduchá: na škále od 0 do 100 ohodnoťte, jak vnímáte ostatní státy Evropské unie. Nula znamená „velmi nepříznivě“ a sto znamená „velmi příznivě“. Kromě toho se tazatelé ptali na postoje lidí k EU a samozřejmě i na jejich postoj k možnému vystoupení Velké Británie z EU.
Výzkum vyvrací několik mýtů, které v české kotlině panují o tom, co si o nás myslí zbytek Evropy. Řada obyčejných Čechů žije v představě, že Evropská unie je v troskách, z Německa se pod invazí migrantů stal zhroucený stát, obyčejní Evropané obdivují prozíravost Čechů a děkují Orbánovi za to, že svým plotem brání pevnost Evropu. Nic z toho není pravda.
Vít Beneš Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a šéfredaktor časopisu Mezinárodní vztahy. Zabývá se rozšiřováním EU, evropskou integrací a teorií a metodologií mezinárodních vztahů. |
Evropská unie brzo zanikne – ovšem pouze v našich vlastních představách. Podle českých průzkumů by nám rozpad EU, který už je podle Čechů na spadnutí, nijak nevadil a nemalá část z nás ho rovnou vítá. EU to už má stejně spočítané. Tím se možná vysvětluje, proč celých 47 % z nás na otázku, jestli by měla Británie z EU vystoupit nebo v ní zůstat, odpovědělo „je to jedno“. Česká míra nezájmu a apatie trhá v EU rekordy.
Pravděpodobnost, že se EU rozpadne, je však nižší, než je pravděpodobnost, že Česko samo odejde z Unie nebo z ní bude postupně „odejito“. Obyvatelé starých členských států (přesněji řečeno státy eurozóny) hodnotí členství v EU kladně a zároveň pozitivně vnímají ostatní staré členské státy. Němci, Francouzi, Belgičané, Italové a Španělé vnímají jeden druhého velmi pozitivně (skóre mezi 65 a 74 body). Představa, že se tyto národy vykašlou na vzájemnou spolupráci, kterou budovaly po desetiletí ještě v době, kdy jsme se potáceli v komunistické totalitě, je prostě nesmysl.
Negativní hodnocení EU? Pouze v Česku
Naopak obyvatelé nových členských států (přesněji řečeno států mimo eurozónu) hodnotí členství v EU o poznání hůře, premiantem je v tomto ohledu Česko. ČR je jedinou zemí, ve které převládlo negativní hodnocení Evropské unie – celých 46 % Čechů hodnotí členství v EU záporně a pouze 41 % vnímá členství v EU kladně. Dokonce i Britové hodnotí Unii lépe než my, což ostatně potvrzuje i nejnovější oficiální výzkum Eurobarometru.
Ashcroftův výzkum zároveň dobře ukazuje přetrvávající propast ve vnímání starých a nových členských států. Staré členské státy (s výjimkou Řecka) získaly v žebříčku popularity mezi 65 a 74 body na škále od 0 do 100. Nové členské státy (s výjimkou Malty) získaly mezi 41 a 56 body. Mezi českými příznivci Pegidy občas zaznívá názor, že nám naši Němci konečně rozumí. Inu, tady je pár čísel z Německa: Dánsko získalo v očích Němců průměrné skóre 75 bodů. Česko získalo skóre 55, jenom pár bodů před zatracovaným Řeckem (51 bodů).
Apatičtí a velmi euroskeptičtí Češi
Pokud bychom tyto průzkumy veřejného mínění brali jako indikátor dlouhodobého vývoje, potom EU (či spíš eurozóna) přežije, ovšem bez Česka. To buď odejde samo, nebo bude společně s ostatními novými členskými státy a Řeckem vytlačeno na okraj integračního procesu. Bohužel, Česko se dostalo do začarovaného kruhu. Jeho reputace v očích všech Evropanů je slabá, srovnatelná s Řeckem. Češi jsou (na rozdíl od Poláků) apatičtí a velmi euroskeptičtí, což znamená, že s tímto špatným vnímáním nebudou nic dělat.
Náš euroskepticismus je živnou půdou pro populisty, kteří se budou oddávat planému kibicování jak to ta Evropa a Německo špatně vedou. Nepochybně za to získáme body u těch západoevropanů, kteří nesouhlasí s politikou kancléřky Merkelové. Nakonec ale i u nich převládne pocit frustrace nad „těmi autoritářskými státy tam na východě“, které umí akorát planě kibicovat, „vysávat naše peníze“ a pod pojmem evropská solidarita si představují stavění plotů kolem těch států, které mají tu smůlu, že leží na začátku celé migrační trasy.
Negativní vnímání naší „východní“ Evropy se dříve či později promítne do reálné politiky: omezování evropských dotací, zastavení rozšiřování EU na Balkán a otevřenější kritika „východních autokracií“. Tyto kroky logicky povedou k dalšímu posilování euroskeptických nálad v Česku. Začarovaný kruh se uzavírá.
Celoevropské „skóre“ České republiky je 55 bodů ze sta, vnímání Řecka v rámci celé EU se pohybuje na úrovni 54 bodů. |
Politici Visegrádské čtyřky se dlouhodobě profilují jako udatní řekobijci – ať už se jedná o finanční a dluhovou krizi eurozóny nebo problémy ve fungování Schengenu. Řecko bychom nejraději vyhodili z eurozóny i z Schengenu. Tak nějak si ale neuvědomujeme, že se sami můžeme ocitnout v podobné pozici jako Řekové.
Vnímání Česka (a ostatních nových členů) mezi obyčejnými občany EU totiž není o nic lepší než vnímání Řecka. Celoevropské „skóre“ České republiky je 55 bodů ze sta, vnímání Řecka v rámci celé EU se pohybuje na úrovni 54 bodů a řada nových členských států má skóre ještě nižší. Jestliže Řecko je snadným cílem pro české a slovenské populisty, „polákobijství“ či „rumunobijství“ je oblíbenou kratochvílí populistů západoevropských: Nigelem Faragem počínaje a Geertem Wildersem konče. Jak bychom se tvářili, pokud by „polákobijci“ ve Velké Británii prohlásili, že Británie zůstane v EU pouze pod podmínkou, že „východoevropané“ (kam samozřejmě spadáme i my) budou vyloučeni z volného pohybu osob?
Strašidlo polského instalatéra
Evropou obchází strašidlo – strašidlo polského instalatéra. V roce 2005 Francouzi v referendu odmítli evropskou ústavu z velké části kvůli obavám a nespokojenosti z velkého východního rozšíření Evropské unie. Deset let poté stojí Evropa před dalším klíčovým referendem a situace se opakuje, pouze s tím rozdílem, že polský instalatér se přestěhoval z Paříže do Londýna. Velká Británie jako jedna z mála zemí ihned otevřela pracovní trh pro občany nových členských států.
Tehdejší ministr vnitra J. Straw to později označil za „obrovskou chybu“ a dnes je migrace z východní Evropy hlavní výtkou Britů vůči EU. Tou druhou jsou britské příspěvky do evropského rozpočtu, ze kterých se „platí ekonomické problémy ostatních států“. Tedy východní Evropy a Řecka.
Ashcroftův průzkum veřejného mínění ukázal dvě věci. Za prvé, Evropané milují Velkou Británii. Nejčastěji si ji spojují se slovy „zdvořilý“, „patriotický“ a „kosmopolitní“. Velká Británie je jednou z nejpopulárnějších zemí EU (celkové skóre 72 ze 100). Pozitivně ji vnímají Irové, Němci, ale i Francouzi, Poláci či Rumuni. Evropané sice nejsou příliš ochotní Velké Británii ustupovat, ale přesto si 60 % Evropanů přeje setrvání VB v EU, pouze 10 % podporuje brexit.
Evropané Velkou Británii milují. Nejčastěji si ji spojují se slovy „zdvořilý“, „patriotický“ a „kosmopolitní“. |
Za druhé, Evropané stále ještě nestrávili východní rozšíření EU a propast ve vnímání starých a nových členů přetrvává i deset let po našem vstupu do EU. Orbánovy řeči o tom, jak zachraňuje křesťanskou Evropu před islámskou invazí, ani české kibicování nad tím, jak to ta Evropa špatně vede, nám nijak nepomáhají.
Ani vyhrožování odchodem Česka z EU (czexit) není zrovna chytrý nápad. Česko (skóre 55 bodů) není Velkou Británií (72 bodů).
Také bychom se mohli od obyčejných Evropanů dočkat upřímné a „politicky nekorektní“ odpovědi vycházející ze zažitých předsudků o východní Evropě: „Dobře, támhle jsou dveře. Ve skutečnosti o rozšíření EU rozhodly bruselské elity, my jsme vás tu nikdy nechtěli. Aspoň už nebudete vysávat naše peníze v evropském rozpočtu a ušetříme za sociální dávky pro migranty z východní Evropy. Koneckonců budeme teď potřebovat každé euro na tu zpropadenou migrační krizi, se kterou jste nám nijak nepomohli. Jestli chcete, můžete si v té své východní Evropě zase zavést autokratické režimy a znovu postavit ploty z ostnatého drátu. Tohle vám Slovanům vždycky šlo dobře. Možná ty ploty ještě využijete, až budete řešit nějakou vaši další balkánskou válku nebo vaši další bezpečnostní krizi s Ruskem. Radši už běžte, třeba se nám pak podaří přesvědčit Brity, aby v EU zůstali.“
