Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

KOMENTÁŘ: Jedna velká show. Rusové si zvolili Putina na „věčné“ časy

  9:31aktualizováno  9:31
Rusové odhlasovali prezidentovi Vladimirovi Putinovi setrvání u moci až do května 2036. Ostatní změny jsou spíše ideologické než vyloženě nebezpečné. Podle údajů Ústřední volební komise Ruské federace (RF) se voleb zúčastnilo téměř 69 procent oprávněných voličů, z nichž hlasovalo 78 procent pro změny a 21,3 procent proti. Více než 600 tisíc volebních lístků bylo prohlášeno za neplatné.

Ruský prezident Vladimir Putin na videokonferenci v rezidenci v obci Novo-Ogarjovo. (10. června 2020) | foto: AP

Ve stručnosti je možné konstatovat, že výsledek voleb mírně překročil očekávání Kremlu, který svého času vydal regionům pokyn, že předpokládá účast alespoň 60 procent s tím, že pro návrh ústavních změn má hlasovat asi 70 procent voličů.

Otázkou dlouho zůstávalo, proč se Vladimir Putin rozhodl změnit současnou ústavu. Zákony jsou v Rusku už dávno upraveny podle potřeb Kremlu a jejich výklad se navíc spolehlivě mění podle toho, co si přeje Putin a jeho okolí. Stejně záhadná byla otázka, proč měly být ústavní změny schváleny nejen parlamentem, ale také v celonárodním referendu. Mechanismus změny ústavy je podrobně popsán ruskými zákony a o všelidovém hlasování v něm není ani slovo.

Poté se ukázalo, že návrhy změn základního zákona země nemají připravit ústavní právníci, ale že se na formulaci změn má podílet co nejširší společenské spektrum – od akademiků, přes herce, lékaře, manažery a politiky, až po příslovečné ošetřovatelky dojnic. Práce nad novou ústavou se zúčastnila i vynikající skokanka o tyči, Jelena Isimbajevová, která se v přítomnosti televizních kamer rovnou přiznala, že až dosud ústavu vůbec nečetla, ale teď pochopila, že je to velmi důležitá kniha. 

Hlavní zápletku nakonec prozradila kosmonautka Valentina Těreškovová, když navrhla, aby pro současného prezidenta neplatil zákaz opakované kandidatury na nejvyšší funkci. Postupně se tak stalo jasné, že celý proces ústavních změn bude jedna velká show, která měla demonstrovat lásku pracujícího lidu ke svému vůdci, a tím mu poskytnout legitimitu k tomu, aby se nechával znovu a znovu volit do funkce prezidenta. Jinými slovy vyřešit akutní problém nástupnictví hlavy státu prostě tím, že se odsune do budoucnosti.

Nakonec se z chaosu lidové tvořivosti vynořily návrhy na úpravu celkem 206 míst ústavy Ruské federace. To je tak veliké množství, že na úrovni průměrného voliče vylučuje racionální diskusi nad navrhovanými ústavními změnami a ponechává mu jenom jednu volbu – navržené úpravy buď přijmout, nebo odmítnout jako celek.

Některé návrhy by si přitom podrobnější analýzu zasloužily. Snad nejproblematičtějším momentem jsou ustanovení kritizovaná takzvanou Benátskou komisí. Tento poradní sbor Rady Evropy upozornil ruskou vládu, že navrhované změny ústavy jsou v rozporu se závazky, které na sebe země vzala, když v roce 1996 do Rady Evropy vstoupila. Tím, že RF ratifikovala Evropskou úmluvu o lidských právech, se dobrovolně podřídila jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva. Jeho nálezy musí zůstat v Ruské federaci vykonatelné bez ohledu na mínění ruské vlády nebo místních soudů. 

Text navrhovaných změn ústavy, umožňujících Ústavnímu soudu RF zablokovat rozhodnutí mezinárodních organizací, včetně vykonatelnosti rozsudků ESLP, je ovšem v přímém rozporu se závazkem, který vyplývá z členství RF v Radě Evropy. Můžeme tedy očekávat, že ruská vláda bude ke svým mezinárodním závazkům přistupovat v budoucnosti ještě méně odpovědně než dosud. Tím spíše, že nezávislost případného arbitra, tedy Ústavního soudu, je dále zpochybněna jiným navrhovaným ustanovením, dávajícím Radě federace pravomoc ukončit na návrh prezidenta mandát soudců, včetně soudu ústavního. Až dosud takový návrh na odvolání musel přijít ze soudní moci, nikoli od prezidenta.

Druhá skupina problematických změn se týká postavení prezidenta a rovnováhy mocí ve státě. Přesto, že ústava zapovídá zvolit do úřadu hlavy státu stejnou osobu více než dvakrát po sobě, pro současného prezidenta takové omezení neplatí. To znamená, že Vladimir Putin může teoreticky zůstat ve svém úřadu až do roku 2036, tedy do svých 84 let. Pak se může stát senátorem Rady federace a navíc se bude těšit doživotní imunitě.

Ostatní změny jsou spíše ideologické než vyloženě nebezpečné. V nové ústavě se objevuje odkaz na víru v Boha, zakotvuje se nepřijatelnost snižování významu hrdinství lidu při obraně vlasti, Rusko se zavazuje bránit „historickou pravdu“. Jinými slovy, Kreml dostává do rukou další nástroj, který mu umožní bránit pokřivený sovětský pohled na historii.

Rusové v referendu změnili ústavu. Putin může být u moci až do roku 2036

Nová verze ústavy také prohlašuje děti za nejdůležitější prioritu státní politiky RF. Je přitom obtížné odhadnout, co tím autoři změn vlastně myslí. Vzhledem k současné realitě asi nepůjde o vyjádření závazku vlády zajistit hmotně a kulturně zdravý rozvoj dětí, bez ohledu na jejich sociální původ. Mnohem spíše může jít o výhrůžku lidem, kteří jsou k současné vládě kritičtí a jejichž děti tedy z pohledu Kremlu vyrůstají v nezdravém prostředí.

Co znamenají změny ruské ústavy pro Evropu a Českou republiku? V zásadě nic nového. O tom, že Vladimir Putin bude vládnout Rusku, dokud mu to umožní fyzické a duševní zdraví, asi nikdo nepochyboval. To, že Rusko nedodržuje své závazky a porušuje mezinárodní právo, je také známá věc. Nezávislosti ruského soudnictví mohl věřit jen ten, kdo o Rusku vůbec nic nevěděl. 

Stejně tak je známo, že Kreml tvrdě odmítá pokusy revidovat sovětský pohled na historii, včetně dějin druhé světové války. V Rusku se tedy přijetím ústavních změn nestane nic nového. Jenom se mnohé špatné tendence dál prohloubí a Rusko se zase o pár kroků vzdálí společenství vyspělých demokratických zemí. Klubu, do kterého chtělo svého času také patřit.

Autor:

Koronavirus oslabuje, nakažlivost ale neklesá, řekl epidemiolog

  • Nejčtenější

Hledaní chlapci na Kutnohorsku zemřeli, napsala matka jednoho z nich

Tragický konec má nejspíš pátrání po dvou chlapcích na Kutnohorsku. Matka jednoho z nich oznámila v pátek večer na...

Výbuch v Bejrútu: 135 obětí, Trump mluvil o útoku. Česko posílá záchranáře

Úterní exploze v bejrútském přístavu, která si podle posledních informací vyžádala už nejméně 135 životů a okolo 5 000...

Bejrút předtím a potom. Satelity odhalily, co lze zničit za pár sekund

Jen kráter široký skoro 140 metrů zůstal na místě, kde před mohutnou explozí stálo v bejrútském přístavu skladiště s...

Sex jako povinnost? Dlouho jsem žila v tom, že je to normální, líčí oběť

Se sexuálním násilím se za život setká čtvrtina žen. Jednou z nich je i Klára. Jako mnoho jiných si ze začátku myslela,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mohutná exploze v Bejrútu: zemřely desítky lidí, zraněných jsou tisíce

Libanonskou metropolí Bejrútem v úterý odpoledne otřásly silné výbuchy, které nepřežilo nejméně 78 lidí. Zraněno je...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Nejsme otrokyně! Turkyně se bouří, země chce vzdát boj s násilím na ženách

Tisíce žen po celém Turecku demonstrují za zachování takzvané Istanbulské úmluvy o prevenci a boji proti násilí na...

Italská příroda si díky pandemii oddychla, davy turistů místním nechybí

Početnější ryby, menší znečištění. Díky karanténě a prudkému poklesu turistiky se příroda na Amalfinském pobřeží,...

Na letišti v Indii sjelo letadlo z přistávací dráhy, rozlomilo se napůl

Letadlo společnosti Air India v pátek sklouzlo při přistání na letišti v indickém městě Kalikut z dráhy a rozlomilo se...

Poučená Itálie, marné Španělsko. Evropa sleduje dva odlišné koronavirové příběhy

Premium Itálie byla v Evropě první zemí postiženou koronavirem, Španělsko jí kráčelo v patách. Počátkem března to vypadalo,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...