Podle deníku El Espectador experti z několika univerzit v Kolumbii a Mexiku loni varovali, že pokud země brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1 500, píše deník The Washington Post. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek.
U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar. Poté, co ho v roce 1993 zastřelila policie, byla většina jeho zvířat odvezena do zoologických zahrad.
Hroši se však dostali do volné přírody, kde nalezli oproti svému africkému domovu ráj. V Kolumbii je totiž neohrožují jejich přirození nepřátelé, jako jsou lvi či krokodýli, ani extrémní sucha či lovci. Hroši si tak v kolumbijském deštném pralese užívají osvěžujících vod řeky Magdaleny a další vodních toků.
Někteří místní obyvatelé je považují za maskoty a turistům prodávají trička a suvenýry s obrázky těchto tlustokožců. Na místě někdejší Escobarovy soukromé zoo v městečku Puerto Triunfo je nyní zoologická zahrada a zábavní park, kde chovají také několik hrochů.
Ekologové však varují, že nárůst hroší populace ve volné kolumbijské přírodě může za pár let ohrozit ekosystémy i připravit o obživu řadu místních obyvatel.
Například v departmentu Magdalena je několik ekosystémů s rozličnou flórou a faunou, v nichž žije také řada ohrožených druhů, mimo jiné tapír jihoamerický, kapustňák širokonosý, tamarín běloruký či papoušek ara vojenský.
Některá zvířata v regionu se živí stejnými rostlinami jako hroši, jiným zase hrozí, že je agresivní hroši vyženou z jejich teritoria. Nepřímo nebezpečné jsou také hroší výkaly.
Ty sice klesají ke dnu řek a jezer, kde fungují jako kvalitní hnojivo, může to však vést k přemnožení vodních řas a bakterií, které pak z vody odebírají více kyslíku a dalších živin, čímž ohrožují život místních ryb. A ty jsou živobytím pro místní rybáře.
