Generální tajemník OSN Guterres ve své řeči vyjmenoval hned několik pohrom, které zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii. „Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ zmínil. „Máme povinnost zastavit klimatickou krizi, dokud ještě není příliš pozdě,“ dodal.
Švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se stala obličejem globálního hnutí za akci proti měnícímu se klimatu, na summitu ostře zkritizovala státníky za jejich nečinnost a lhostejnost.
„Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli moje sny a moje dětství. A přesto jsem jednou z těch šťastnějších. Lidé trpí a umírají. Pokud nás necháte na holičkách, naše generace vám to nikdy neodpustí,“ prohlásila Thunbergová.
„Jsme uprostřed rozpadu klimatu a vy mluvíte jen o penězích a pohádkách o věčném ekonomickém růstu. Jak se opovažujete sem přijít a říkat, že děláte dost, když potřebná politika ani řešení stále nejsou v dohledu,“ pokračovala. „Dnes se tu nedozvíme žádné řešení ani plány. Protože skutečná čísla jsou příliš nepříjemná. A vy stále nejste dost zralí, abyste to řekli tak, jak to skutečně je,“ dodala.
„Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,“ řekla rozhořčeně Thunbergová. „Změna ale přichází, ať se vám to líbí, nebo ne. Budeme vás sledovat,“ uzavřela aktivistka svou předem připravenou řeč.
„Příroda je naštvaná. A klameme sami sebe, když si myslíme, že můžeme oklamat přírodu, protože příroda vždycky udeří zpátky,“ prohlásil v pondělí šéf OSN. „Všechno něco stojí a nejvíce nás stojí nedělat nic,“ dodal Guterres.
Na konferenci promluvila i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. „Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl. Úspěšné to ale bude jen tehdy, když se zvýší blahobyt všech lidí, i těch nejzranitelnějších,“ prohlásila. Německá kancléřka Angela Merkelová zase slíbila dvojnásobné navýšení příspěvku do fondu OSN na pomoc méně rozvinutým zemím v boji s klimatickými změnami.
Svůj videovzkaz zaslal účastníkům summitu papež František. Vyzval k zodpovědnosti a odvaze čelit „jednomu z nejvážnějších a nejvíce zneklidňujících fenoménů naší doby“.
Navzdory očekávání na konferenci přišel i americký prezident Trump. Objevil se tu však jen na krátkou chvíli. Trump loni oznámil rozhodnutí o odstoupení od pařížské dohody o klimatu z roku 2015, v níž se Spojené státy za vlády jeho předchůdce Obamy zavázaly snížit emise skleníkových plynů.
Plníme závazky a nedostali jsme prostor, stěžoval si Babiš
Česká republika podle Babiše na summitu hovořit nebude, ačkoli dodržuje závazky z pařížské klimatické konference z roku 2015. Český premiér poukázal na to, že naopak země, které sliby neplní, v pondělí prostor ke stanovení dalších klimatických výzev dostaly.
„Nám bylo řečeno, že pokud budeme mít nějaký velice ambiciózní projev, tak prostor dostaneme, pokud ne, tak ho nedostaneme,“ vysvětlil Babiš. Zdůraznil, že Česko má jasný plán, jak oproti roku 1990 snížit do roku 2050 emise o 80 procent. „Schválili jsme to jako vláda, máme to spočteno, máme jasný plán. Je důležité, aby závazky následovaly i jiné státy, i mimoevropské,“ řekl.
Babiš rovněž poznamenal, že globální problém není jen o klimatu, ale že je potřeba zadržovat vodu v krajině či vysazovat stromy. Poznamenal, že Česko chce prozatím vysadit deset milionů stromů a výhledově až 17 miliard.
Odmítavě český premiér reagoval na možnost zřízení mezinárodního fondu na boj s klimatem, ze kterého by čerpaly chudší země, jak navrhují mimo jiné Indie nebo Čína.
Stávkující za klima zaplnili Staroměstské náměstí, poté vyrazili na pochod |
„Nevidím důvod, proč bychom přispívali. My budeme potřebovat desítky, možná stovky miliard, abychom řešili klimatické změny u nás. Musíme transformovat energetiku, investovat do jádra, vysadit až 18 miliard stromků, zadržovat vodu v krajině,“ uvedl.
Babiš zároveň mluvil na pondělním fóru Concordia Summit, které se koná jako doprovodná akce ke shromáždění OSN. Česká republika chce být podle Babiše zemí budoucnosti a stát se tím, kdo v inovacích udává tón. „Česko má vynikající výzkum obzvláště v přírodních vědách, technických oborech a v lékařství a zdravotnictví,“ dodal.
Thunbergová svou činností inspirovala vznik studentského hnutí Pátky pro budoucnost, pod jehož záštitou studenti místo pátečního vyučování stávkují a požadují důraznější postup proti zhoršování životního prostředí. Do poslední celosvětové série stávek a demonstrací za lepší ochranu klimatu se minulý pátek zapojily více než čtyři miliony lidí ve 163 zemích.
